Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Británie v ESVO? Norsko věci komplikuje, na brexit reaguje i Nizozemí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: www.wikipedia.org

Oslo - Norsko komplikuje snahu Británie udržet si i po brexitu přístup na lukrativní vnitřní trh EU a je zdrženlivé k návratu Londýna do Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Na brexit reaguje také Nizozemí, které dnes zhoršilo ekonomický výhled.

ESVO je evropské ekonomické integrační uskupení sdružující Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Británie byla zakládajícím členem ESVO v roce 1960. O třináct let později ale přestoupila do Evropského hospodářského společenství, z něhož posléze vznikla EU. Návrat do ESVO v Británii navrhovali příznivci brexitu.

"Není jisté, že by bylo dobrým nápadem vpustit velkou zemi do této organizace," řekla o možném návratu Británie do ESVO norská ministryně pro evropské záležitosti Elisabeth Aspakerová. "Posunulo by to rovnováhu sil, což není nutně v zájmu Norska," dodala.

Nizozemský úřad pro analýzu hospodářské politiky (CPB) dnes zhoršil odhad růstu tamní ekonomiky na letošní i příští rok. CPB nyní předpokládá, že nizozemská ekonomika letos vykáže růst o 1,7 procenta, místo dříve předpokládaných 1,8 procenta. Odhad růstu na příští rok zhoršil na 1,6 procenta z dosavadních 2,1 procenta. Dřívější prognózy pocházely z června, z doby před referendem o odchodu Británie z EU.

"Oživení naší ekonomiky pokračuje, nejistota po referendu o brexitu má ale negativní vliv na spotřebu a investice i na mezinárodní obchod, který je pro Nizozemsko tolik důležitý," uvedl CPB.

Úřad podle agentury Reuters také upozornil, že nové prognózy jsou "nejistější než obvykle", protože není jasné, jak se bude situace kolem Británie dál vyvíjet.

Témata:  Norsko Velká Británie Nizozemí

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí o víkendu bude opět tropické, ukazuje předpověď

O víkendu nás opět čeká tropické počasí. Podle ČHMÚ.cz denní maxima překonají třicítky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.