Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Míra zadlužení je problémem většiny zemí EU. Jak jsme na tom my?

Česká republika
Česká republika
Foto: Pixabay

Praha - Aktuální číslo časopisu Statistika&My se věnuje zadluženosti zemí EU. Většina z nich rozpočtovou kázeň porušuje, Česko nikoli.

Celkový vládní dluh České republiky loni klesl na 40,3 procenta hrubého domácího produktu z předloňských 42,2 procenta. Požadavky na přijetí eura, takzvaná maastrichtská kritéria, stanovují tento dluh pod 60 procenty HDP.

Vládní dluh je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. V Česku tento dluh stoupl o 17 miliard na 1,836 bilionu korun. V poměru k HDP ale podíl klesl, což bylo dáno mimořádně silným růstem české ekonomiky. Česko tak loni zůstalo sedmou nejméně zadluženou zemí EU.

V celé EU dluh na konci loňského roku činil 85,2 procenta HDP, v eurozóně 90,7 procenta HDP. Vedle Česka se dařilo redukovat míru zadlužení v letech 2014 a 2015 ještě Irsku, Maltě, Slovensku a Lucembursku, déle než dva roky klesal tento ukazatel v Německu a Maďarsku.

Z devíti unijních zemí, které dosud mají vlastní měnu, je dluh pod 60 procenty HDP vedle Česka ještě v Dánsku, Polsku, Švédsku, Bulharsku a Rumunsku. Kritérium nesplňuje Maďarsko (75,3 procenta HDP), Chorvatsko (86,7) a Británie (89,2).

Nejvíce zadluženou zemí je Řecko (176,9 procenta HDP). Mezi další země s dluhem přesahujícím 100 procent HDP patří Itálie, Portugalsko, Kypr a Belgie.

Témata:  státní dluh Česká republika EU

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.