Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Věk odchodu do důchodu se musí v Německu zvýšit, žádá Bundesbank

Důchdoci, ilustrační fotografie
Důchdoci, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Berlín - Věková hranice pro odchod do důchodu v Německu je nyní 65 let, podle centrální banky by ale měla začít vláda uvažovat o jejím zvíšení až na 69 let.

V Německu začnou postupně odcházet do důchodu populačně silné ročníky z 50. a 60. let. Mladších pracovníků, kteří by tyto lidi nahradili, však bude méně.

"Demografický vývoj v Německu staví průběžný důchodový systém kvůli klesající porodnosti a rostoucí průměrné délce života před značné problémy s financováním," stojí v textu zveřejněném na webu Bundesbank.

Do roku 2030 se by se věk pro odchod do důchodu měl postupně zvýšit až na 67 let. Bundesbank ale odhaduje, že toto zvýšení nebude stačit na to, aby vládě v Berlíně umožnilo ponechat výši starobních důchodů na úrovni, kterou si vytyčila. Ta by zhruba od roku 2050 měla činit nejméně 43 procent průměrného příjmu.

Aby se zabránilo tomu, že příspěvky do penzijního systému budou příliš vysoké nebo že úroveň státem vyplácených důchodů klesne, měla by vláda uvažovat o tom, že do roku 2060 zvýší věk pro odchod do důchodu na 69 let, uvedla Bundesbank. Před volbami, které se konají příští rok, ale tento návrh zřejmě politicky průchodný nebude.

Témata:  Německo důchodci

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.