Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin i nafta v Česku opět zlevnily

Benzinky, ilustrační fotografie
Benzinky, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Ceny pohonných hmot v Česku klesají už víc než měsíc. Litr Naturalu 95 stál ve středu průměrně 28,98 koruny, nafta se prodávala v průměru za 27,46 koruny za litr.

Benzin i nafta u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu dál zlevnily shodně o 11 haléřů. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny pohonných hmot sleduje. Nynější pokles cen je přitom rychlejší než jejich předchozí nárůst. Natural 95 stál pod 29 korun a nafta byla za méně než 27,50 Kč naposledy na konci května.

Nafta zůstala stejně jako minulý týden nejdražší v Praze v průměru za 28,42 Kč/l, víc než 28 korun stojí ještě na Vysočině. V ostatních krajích už cena klesla pod tuto úroveň a v Královéhradeckém kraji, kde je nejlevnější, stojí litr dieselu už méně než 27 korun.

Za benzin platí motoristé nejvíc nově v Praze průměrně 29,47 Kč/l, dosud nejdražší Vysočina má nyní průměrnou cenu o tři haléře nižší. Pod 29 korun je Natural 95 už v polovině krajů. Nejméně si za něj čerpací stanice účtují v Moravskoslezském kraji, kde litr v průměru stojí 28,43 Kč.

Nakupovat benzin v sousedním Německu je pro české řidiče dlouhodobě nevýhodné. Ceny benzinu tam mírně klesly na průměrných 34,60 koruny za litr, nafta stagnovala na 28,90 Kč/l. Řidičům se stále ale vyplatí tankovat v Polsku. Podle serveru www.fuel-prices-europe.info se litr benzinu u polských čerpacích stanic aktuálně prodává v přepočtu za 25,50 Kč. Nafta tam stojí v průměru 24,30 koruny za litr. U hranic však ceny bývají zpravidla vyšší.

Témata:  pohonné hmoty čerpací stanice

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy