Praha - Od referenda o brexitu uplynul více než měsíc a podle dosavadních zpráv přicházejících z Británie se zdá, že země odchod z Evropské unie letos řešit nebude. Ekonom Pavel Kohout se ale podíval na počátek toho všeho, tedy na důvod, který k brexitu vedl, resp. jak sám říká na to, "co se pokazilo v EU".
Brexit podle Kohouta není záležitost, kterou bychom měli z českého hlediska oslavovat. Z pohledu Česka totiž znamená ztrátu spojence v EU, potenciální potíže pro zaměstnání v Británii a ztrátu možnosti volit starostu, pokud jakožto český občan máte v této zemi trvalé bydliště.
Brexit je podle něj zkrátka událost užitečná asi jako požární poplach: nikdo z takové věci nemá radost, i když byla nutná. Přesto byl podle něj nutný, proč? "Protože konečně šlo o nepřehlédnutelný poplašný signál, že v Evropské unii se děje něco zlého."
"Faktem číslo jedna je hospodářský neúspěch EU, který se týká většiny zemí jejího jádra. Německo slušně prosperuje, ale to je výjimka není jisté, jak tomu bude za pět nebo za deset let. Podíváme-li se na hospodářský růst jiných kontinentálních ekonomik, jako jsou Francie, Belgie, Nizozemsko a Itálie, vidíme od 60. let do současnosti čísla jako 4 - 3 - 2 - 1 - 0. Čím vyšší míra evropské integrace, tím slabší hospodářská dynamika. Je-li řeč o „vícerychlostní Evropě", uvedené země tvoří stagnační jádro kontinentu," zamyslel se na svém webu ekonom.
Evropská unie je podle něj podle všech objektivních měřítek - růst, zaměstnanost, finanční stabilita - v mnohem horším stavu, než v jakém byla za dob Evropského hospodářského společenství do roku 1992. "Byla by Evropa v lepším stavu bez integrace? To je spekulativní otázka, ovšem v takovém případě by například platební neschopnost Řecka nemohla mít negativní vliv na politiku a ekonomiku celého kontinentu," přiznal.
Faktem číslo dva je podle něj selhání eura. "Společná měna byla od začátku koncipována především jako politický projekt. Nikdo to nikdy ani neskrýval. Když v důsledku ekonomických zákonů - které nemůže zrušit ani Evropská komise ani Evropský parlament - došlo v eurozóně k finanční krizi, mnozí dokonce jásali, že je to šance k posílení další integrace. Konečně záminka zavést společnou rozpočtovou politiku a společnou evropskou daň z příjmů!" domnívá se.
Problémem také prý je, že společná evropská rozpočtová politika by nic nevyřešila. "Společný evropský rozpočet by nezabránil vzniku španělské ani irské úvěrové bubliny, která po zavedení eura následovala. Nevyřešil by chronické zaostávání jižní Itálie ani deindustrializaci Řecka. Společný rozpočet by možná částečně vyřešil řeckou krizi, ovšem jedině za cenu zavedení trvalého penězovodu. Podobného, jaký teče z Londýna do Skotska, ze severní Itálie do jižní, ze západní části Německa do bývalé NDR. Opravdu Evropa potřebuje další penězovod v kontinentálním měřítku? Tím spíše penězovod, který by nic neřešil?" ptá se.
"Faktem číslo tři je zřejmý směr k vybudování EU jakožto federativního státu. Pravomoci jednotlivých členských států jsou postupně tlumeny. Nakonec budou zredukovány na úroveň provincií, které nemohou samostatně rozhodovat o daních, o obraně, o zahraniční politice, zkrátka o ničem skutečně významném," podotkl.
Určitá část politiků, kteří považují vlastní zemi za příliš malou pro své ego, ale podle něj tento vývoj vítá. Nikoli však veřejnost. Zejména ve státech jako Velká Británie nebo Česko, které jsou na cizí nadvládu alergické, není myšlenka superstátu populární, tvrdí s tím, že proto je také dávkována postupně: „Ne, žádný evropský superstát nebude, ale v zájmu konkurenceschopnosti bychom měli harmonizovat daně a kvůli boji proti terorismu se více semknout."
"Faktem číslo čtyři je EU jakožto byrokratický moloch. Lobbisté, úředníci a evropští politici se mohou na hlavu postavit - mohou tvrdit, že celá masa 170 tisíc stran unijních direktiv a směrnic je nepostradatelná pro fungování jednotného vnitřního trhu. Ale to je přece nesmysl. Nikdo nepotřebuje směrnice na prodej vánočních svíček, chov králíků, emisní limity sekaček a podobné nesmysly," píše na svém webu Kohout.
Faktem číslo pět je prý popírání reality. "Socialismus měl podle starého vtipu čtyři nepřátele: jaro, léto, podzim a zimu. EU čelí nacionalismu, populismu, xenofobii, strukturální krizi, úsporným opatřením, Rusku, Číně, ale hlavně nejednotnosti. Zázračným všelékem je údajně „více Evropy", tedy posílení vlády pevné ruky se sídlem v Bruselu. Hlavně je nutno zakázat referenda, protože lid je prý příliš hloupý," uvedl a dodal: "Ano, pokud lid věří, že regulátoři chovu králíků a kontroloři emisních limitů sekaček vyvedou kontinent z krize, pak je do značné míry naivní. Brexit proto berme jako hodně hlasitý a ne právě příjemný budíček."
Témata: Pavel Kohout, Brexit, EU
