Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pro ekonomiku USA je nejlepší Clintonová. Trump je v průzkumu třetí

První debata demokratů. Dominovali Clintonová a Sanders
První debata demokratů. Dominovali Clintonová a Sanders
Foto: CNN

Washington - Pokud by šlo pouze o ekonomiku, prezidentkou USA by se měla stát kandidátka demokratů Hillary Clintonová. Ukázal to průzkum americké Národní asociace podnikových ekonomů (NABE).

Podle listu The Wall Street Journal by ekonomové mohli být k Donaldu Trumpovi kritičtí kvůli jeho nepřátelskému postoji k obchodním dohodám, například k Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA), nebo kvůli jeho výzvám k deportaci nelegálních imigrantů.

Zhruba 55 procent dotazovaných ekonomů uvedlo, že Clintonová by byla pro řízení amerického hospodářství nejvhodnější. Druhé místo obsadil s 15 procenty kandidát libertariánů Gary Johnson. Teprve na třetí příčce skončil Trump, pro kterého se vyslovilo 14 procent dotazovaných.

65 procent ekonomů odpovědělo, že ekonomika USA by měla být otevřenější, zatímco pouze devět procent se vyslovilo pro posílení protekcionismu. Zhruba 64 procent ekonomů pak podpořilo program legalizace imigrantů, kteří již žijí bez dokumentů v USA.

Témata:  Hillary Clintonová Donald Trump ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.