Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eurozóně se nedaří, podnikatelská aktivita je v poklesu

Ekonomický propad, ilustrační fotografie
Ekonomický propad, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Brusel - Ekonomický růst v eurozóně zůstává i nadále slabý. Minulý měsíc klesala aktivita v průmyslu i ve službách a firmy snižovaly ceny navzdory růstu cen vstupů.

Podnikatelská aktivita v eurozóně byla minulý měsíc na nejnižší úrovni od počátku loňského roku, Vyplývá z konečných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které dnes zveřejnila výzkumná firma IHS Markit.

Úhrnný index nákupních manažerů klesl v srpnu na 52,9 bodu z červencové úrovně 53,2 bodu. Rychlý odhad z konce srpna přitom naznačoval mírné zvýšení. Index ale nadále zůstává nad hranicí 50 bodů, která odděluje pokles aktivity od růstu.

Údaje naznačují, že ekonomický růst eurozóny ve třetím čtvrtletí zůstane na slabé mezičtvrtletní úrovni 0,3 procenta, říká k výsledkům Chris Williamson, hlavní ekonom Markit.

Témata:  eurozóna ekonomika

Aktuálně se děje

18. září 2026 19:04

Monika Bagárová otevřeně promluvila o nepříjemném chronickém onemocnění

Zpěvačka Monika Bagárová se delší dobu potýkala s problémy při snaze o redukci váhy v problematických partiích. Přestože poctivě dodržovala zdravou životosprávu a pravidelně cvičila, výsledky v určitých oblastech těla přicházely jen stěží. Nakonec se ukázalo, že za neúspěšným hubnutím nestojí špatné návyky, ale chronické onemocnění podkožní tukové tkáně. Dvaatřicetiletá interpretka po odborném vyšetření zjistila, že trpí zdravotním stavem zvaným lipedém.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.