Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB dál trvá na politice oslabené koruny

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: ČNB

Praha - Česká národní banka trvá na politice oslabéné koruny a v červenci na devizovém trhu v rámci intervencí utratila 8,29 miliardy korun za nákup eur.

Bankovní rada ČNB rozhodla o používání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky, a tedy o zahájení devizových intervencí, dne 7. listopadu 2013. Tento nástroj je pro Českou republiku, která je malou otevřenou ekonomikou s dlouhodobým přebytkem likvidity v bankovním sektoru, účinnější k uvolnění měnových podmínek než jiné nástroje, vysvětluje cnb.cz. Od té doby do konce letošního července intervenovala v objemu zhruba 563 miliard korun.

ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 CZK/EUR". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn. Pokud se kurz vzdálí hladině 27 CZK/EUR na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Objem červencových intervencí je podobný objemu v červnu. Tehdy centrální banka nakoupila 313 milionů eur, v červenci 307 milionů eur.

Centrální banka v listopadu 2013 nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci (28 miliard korun). Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. Od listopadu do února byla ČNB každý měsíc na trhu aktivní a koupila eura za dalších 126 miliard. V dubnu intervenovala za téměř 11 miliard korun, a v intervencích pokračovala tak i v dalších měsících.

Bankovní rada ČNB na počátku srpna zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017.

Témata:  ČNB CZK (česká koruna) ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 16:03

USA zavádí nové sankce proti Rusku. Pocítí je celá Evropa

Spojené státy zavádějí nové sankce vůči Moskvě, které mohou výrazně ovlivnit evropské zákazníky platící za ruský plyn, destabilizovat ruský devizový trh a posílit závislost Ruska na Číně. Na tyto dopady upozorňují ruští ekonomové, píše server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy