Londýn - Tři měsíce po hlasování o vystoupení Británie z EU se zdá, že brexit žádnou pohromu nezpůsobil a že Spojenému království bude mimo EU lépe. Některé detaily nabízí ale i odlišný pohled, napsal komentátor britského listu Financial Times Philip Stephens.
Aktuální nárůst některých ekonomických ukazatelů odráží obrat dřívější post-brexitové skepse, než že by předznamenával nadcházející boom. Řada neoficiálních důkazů vypovídá o tom, že investice v podnikání váznou. Veřejné finance čeká zhoršení. Co se týče propadu libry, zajisté, zlevnil export, ale na úkor zhoršené životní úrovně.
Marná snaha. Na programu dne je povýšenecké odmítání. V každém případě jsou debaty o bezprostředním dopadu referenda bezpředmětné. Stoupenci brexitu, kteří prorokují světlou samostatnou budoucnost si vystoupení představují jako událost. Ve skutečnosti to bude dlouhá a strastiplná cesta, vyžadující politickou a ekonomickou daň, která se přenese hluboko do příštího desetiletí. Vyřčení tohoto očividného faktu neznevažuje Británii: to, že se věci momentálně zdají být v pořádku, neříká nic o nástrahách, které stojí v cestě.
Therese Mayové to bylo připomenuto, když prožila poněkud osamocené chvíle během setkání lídrů G20 v čínském Chang-čou. Ne, Spojené státy nedají Britům přednost při budoucích jednáních o obchodních smlouvách. A japonské společnosti opravdu ustoupí od investic v Británii, pokud ji vláda vyvede z jednotného evropského trhu. Spojenci a obchodní partneři jsou za jedno v závěru, že brexit Británii poškodí. Několik laskavých slov od australské vlády je jen chabá náplast.
Mediální veselí, které doprovázelo táhlá jednání vlády o brexitu v Chequers, premiérčině venkovském sídle, zakrylo fakt, že se nedospělo k žádným výrazným závěrům ohledně strategických zájmů. Podle účastníků šlo o rozhovory méně než poučné.
Mezi otázkami odloženými na později bylo například to, kdy by měla jednání oficiálně začít spuštěním článku 50, kde se nachází zlatá střední cesta mezi uchováním přístupu na jednotný evropský trh a opětovným nabytím kontroly nad pohybem unijních občanů a zda by mělo dojít k ráznému odříznutí obchodních vazeb vystoupením z celní unie.
"Můj odhad v bodě číslo jedna je takový, že logika volebního kalendáře donutí Mayovou uchýlit se k prvnímu čtvrtletí příštího roku. Příští volby jsou na programu v polovině roku 2020. Pro případ ekonomických turbulencí bude vláda chtít uchovat odstup od hlasovacího dne. Dvouleté vyjednávání by tak mohlo skončit v létě 2019, což je zároveň datum příštích voleb do Evropského parlamentu," tvrdí Stephens.
Body dva a tři, tedy jednotný trh a celní unie, jsou mnohem náročnější. Zde i nadále "brexiťáci" ve vládě tvrdošíjně hájí staromódní chápání obchodu: EU prodává Británii více zboží než naopak, tudíž Mayová udělá dobrou dohodu.
Dnes již ovšem nežijeme ve světě, kde jsou produkty vyrobené v jedné zemi jednoduše dopraveny do druhé, a kde záleží jen na poplatcích. Podnikání nyní sestává ze spletitých, mezinárodních zásobovacích řetězců, a hotový výrobek zde mnohdy má několikerý původ.
Pokud by Británie zůstala součástí jednotného trhu, musela by akceptovat volný pohyb osob, což je pro vládu nepřijatelné, a pokud by zůstala v celní unii, ztratila by možnost sjednání bilaterálních obchodních dohod s třetími stranami a Liam Fox, nově jmenovaný ministr obchodu, by tak přišel o práci.
Ministr financí Philip Hammond rychleji než jeho kolegové identifikoval rizika. Má však problém najít posluchače pro něco trochu sofistikovanějšího než pouhé "prostě odejděme". Příliš mnoho jeho kolegů se nechalo unést takzvaným post-brexitovým nadšením.
Témata: Velká Británie, Brexit, ekonomika
Související
19. listopadu 2024 13:36
19. listopadu 2024 11:16
18. listopadu 2024 9:29
15. listopadu 2024 12:10
14. listopadu 2024 13:59
12. listopadu 2024 18:11