Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

NKÚ prověřil programové financování v ČR, má špatné zprávy

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil peníze vynaložené na informační systémy k podpoře programového financování a dotací. Programové financování slouží k alokování peněz ze státního rozpočtu na cíle, které si stát stanovil, a to podle jejich priorit. Rozpočtování orientované na cíle ukazuje, čeho chce stát v dané oblasti dosáhnout, jakým způsobem toho chce dosáhnout a kolik to bude stát. Programové financování má zajistit, aby byly výdaje plánované ze státního rozpočtu účelné a efektivní – a to jak v krátkodobém, tak střednědobém horizontu.

Programové financování v České republice selhává, uvedl nku.cz. V letech 2009 až 2015 jím přitom prošlo 415 miliard korun. Místo aby programové financování sloužilo k vyhodnocení budoucích i už proběhlých výdajů, je jejich pouhou evidencí. Systém programového financování je tak v České republice jen formální.

K jeho špatnému fungování přispívá prodlužování programů a špatně nastavené indikátory a parametry, kvůli nimž pak není možné vyhodnotit, zda program skutečně plní své cíle. MF například u žádné z 24 kontrolovaných akcí programového financování nestanovilo cíle ani indikátory tak, aby bylo možné akce vyhodnotit. U dvou kontrolovaných programů také MF samo sobě trvání programů prodlužovalo, a to i v době, kdy už měly být ukončeny. NKÚ na tuto špatnou praxi poukazuje ve svých kontrolách opakovaně.

"Hlavně kvůli formálnosti programového financování skončila Česká republika nejhůře v hodnocení vybraných výkonnostních ukazatelů rozpočtového procesu za rok 2015 ve srovnání s dalšími zeměmi, jako jsou například Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko nebo Německo," tvrdí NKÚ.

Stát vybudoval hned několik informačních systémů, v nichž shromažďuje data o investicích státu a o dotacích. Jejich správci jsou Ministerstvo financí (MF) a Generální finanční ředitelství (GFŘ). Přestože za tyto informační systémy stát v letech 2009 až 2015 zaplatil více než 338 milionů korun, data v nich nejsou kompletní a spolehlivá, a systémy tak neplní účel, pro který vznikly.

Například GFŘ evidovalo Nejvyšší kontrolní úřad v IS CEDR III jakožto poskytovatele dotací ve výši 278 milionů korun, přestože NKÚ nikdy žádnou dotaci neposkytl a ani ze zákona poskytnout nemohl. Nekompletnost údajů v informačních systémech prokázali kontroloři při srovnání údajů o dotacích poskytnutých deseti neziskovým organizacím v letech 2013 a 2014. Zatímco v IS CEDR III vedlo GFŘ dotace za 2,8 miliardy korun, v IS DotInfo EDS pro stejné neziskovky evidovalo MF dotace jen ve výši 342 milionů korun. Obdobně nespolehlivé údaje obsahuje i IS EDS/SMVS, který v době kontroly například evidoval 289 akcí za celkem 10,5 miliardy korun jako neukončené, přestože už ukončené byly.

MF při zadávání veřejných zakázek v souvislosti s těmito informačními systémy porušilo zákon o veřejných zakázkách, protože některé z nich neoprávněně zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže. Šlo například o zakázky na projektové dozory.

Témata:  NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad) Ministerstvo financí České republiky

Související

Aktuálně se děje

22. října 2025 9:48

Tragédie na Plzeňsku. Z nehody je pokus o vraždu, dívka zemřela v nemocnici

Okolnosti pondělní tragédie na Plzeňsku se začínají vyjasňovat. Policie překvalifikovala nehodu dvou vozidel na pokus o vraždu. Řidička, v jejímž autě sedělo dítě, které následně v nemocnici zemřelo, byla při havárii pod vlivem alkoholu i omamných látek. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Jak Aliance pro cloudovou bezpečnost nastavuje standardy, které chrání vaše cloudové technologie

Jak Aliance pro cloudovou bezpečnost nastavuje standardy, které chrání vaše cloudové technologie

Když se řekne cloud, většina z nás si vybaví rychlost, flexibilitu a neomezený prostor. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, kdo vlastně přináší doporučení a osvědčené postupy, aby tento prostor nebyl „divokým západem“ digitálního světa? V době, kdy se do cloudu přesouvají i kritické služby státu a zdravotnictví, už nejde jen o pohodlí, ale i o otázku bezpečnosti a důvěry. A právě proto vznikla mezinárodní komunita odborníků – Aliance pro cloudovou bezpečnost (CSA). Jejím cílem je sjednocovat standardy a sdílet know-how napříč trhem. V článku se podíváme, co dělá a proč její práce může zajímat i vás.