Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Všichni dlužíme desetitisíce? Státní dluh v pololetí stoupl na 1,691 bilionu

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Praha - Ministerstvo financí dnes potvrdilo údaje z poloviny července o výši státního dluhu. Ten během pololetí stoupl o 18 miliard korun na 1,691 bilionu korun, na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 160 tisíc korun.

Podle červencového vyjádření MF je za růstem dluhu větší prodej státních dluhopisů díky příznivým podmínkám na finančním trhu.

Vnitřní zadlužení státu stouplo v pololetí o 17,2 miliardy na 1406,6 miliardy korun. Zahraniční dluh stoupl o 1,1 miliardy na 284,7 miliardy korun.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Na konci srpna dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 859,3 mld. Kč, celkové výdaje 778,1 mld. Kč a přebytek hospodaření 81,2 mld. Kč.

Témata:  státní dluh Ministerstvo financí České republiky ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.