Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V eurozóně se po třech měsících vrátila k růstu spotřebitelská důvěra

Vlajka EU
Vlajka EU
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Brusel – Po třech měsících se zastavil pokles spotřebitelské důvěry v eurozóně. V září se podle zprávy Evropské unie po čtvrt roce zvýšila.

Údaje signalizují, že polevily obavy spotřebitelů z negativních hospodářských dopadů červnového referenda, ve kterém se Britové vyslovili pro takzvaný brexit, tedy odchod své země z Evropské unie.

Index spotřebitelské důvěry v eurozóně se podle Evropské komise v září zvýšil na minus 8,2 bodu ze srpnových minus 8,5 bodu. V celé unii pak index spotřebitelské důvěry vzrostl dokonce o 1,3 bodu na minus 6,4 bodu.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tento týden snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,5 procenta z dříve předpokládaných 1,6 procenta. Odhad růstu na příští rok OECD zhoršila ještě výrazněji, a to o 0,3 procentního bodu na 1,4 procenta.

Ekonom Howard Archer ze společnosti IHS Global Insight pro agenturu Reiters uvedl, že zářijový mírný nárůst spotřebitelské důvěry v eurozóně posiluje názor, že referendum o brexitu alespoň prozatím nemá výraznější dopady na ekonomickou aktivitu v eurozóně. „Situace by se mohla změnit v roce 2017, kdy Spojené království pravděpodobně oficiálně zahájí proces odchodu," dodal.

Témata:  EU

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.