Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

17 tisíc firem podalo žádost o vrácení DPH z jiné země EU

Firmy, ilustrační foto
Firmy, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Praha - Finanční správa evidovala ke konci srpna zhruba 17.000 žádostí o vrácení daně z přidané hodnoty, kterou podnikatelé zaplatili v jiném členském státě EU.

Za loňský rok to bylo 23.700 žádostí. Počet žádostí každoročně roste. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytla Finanční správa. Žádat o vratku daně mohou podnikatelé zaregistrovaní jako plátci DPH, kteří nemají sídlo firmy ani provozovnu v zemi, od které žádají vrátit daň. Částka musí přesahovat 50 eur za rok.

Zároveň musí být podnikatel k vrácení daně registrován. "Kdo není zaregistrovaný na finanční správě k těmto vratkám, ten to již zřejmě nestihne. Registrace může trvat až 15 dní. Ale zkusit to může," uvedla Gabriela Hoppe z poradenské společnosti Grant Thornton.

Podnikatelé požádali letos zatím o 2,2 miliardy korun a dostali vráceno zhruba 1,6 miliardy korun. Loni požadovali vrácení 4,1 miliardy a dostali 3,3 miliardy korun.

Témata:  DPH firmy

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.