Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maloobchodní odbory žádají růst mezd o pět procent

Obchodní domy, ilustrační fotografie
Obchodní domy, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Odbory v maloobchodu budou na příští rok požadovat při vyjednávání s obchodními řetězci nárůst mezd v průměru o pět až 5,5 procenta.

V rozhovoru s ČTK to uvedla předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu Renáta Burianová. Nezájem lidí o práci v maloobchodu podle ní přetrvává.

"Co se týká letošního kolektivního vyjednávání, budeme v každém případě požadovat vyšší nárůst mezd ve vazbě na hospodaření a zisky jednotlivých nadnárodních společností," uvedla Burianová.

Většina velkých obchodních řetězců v ČR loni i předloni zlepšila hospodaření. Nejvíc vydělaly v účetním roce 2014/2015 diskonty Lidl, kterým vzrostl meziročně zisk o 50 procent na 2,6 mld. Kč. Zisk Kauflandu stoupl ve stejném období o třetinu na 2,13 mld. Kč, Makro vydělalo 1,3 mld. Kč.

Průměrná mzda pokladních se podle Burianové stále pohybuje na úrovni 13.000 až 14.000 Kč hrubého měsíčně při plném pracovním úvazku. "Ve většině řetězců, v nichž má Odborový svaz pracovníků obchodu členskou základnu, stav těchto nízkých mezd přetrvává," dodala šéfka odborů.

Témata:  odbory obchody mzdy

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 18:50

Nebude to jen 1,5 °C. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, bojí se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.