Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dopad brexitu na eurozónu? Záviset prý bude na výsledku jednání

Brexit
Brexit
Foto: Pixabay

Brusel - Dopad odchodu Británie z EU na hospodářský výhled eurozóny bude podle Evropské centrální banky záviset na načasování, podobě a výsledku budoucích výstupových rozhovorů.

Před výborem pro hospodářské a měnové záležitosti europarlamentu to dnes prohlásil prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Je ale podle něj zásadní, aby byla respektována integrita jednotného unijního trhu.

"Výsledek (rozhovorů) musí zaručit, že pro všechny účastníky budou platit shodná pravidla," poznamenal Draghi. To podle něj musí platit, ať už se nakonec Londýn s EU dohodne na libovolné výsledné podobě nových vzájemných vztahů.

Dostupné informace podle něj ukazují na odolnost eurozóny vůči globální a politické nejistotě, také v souvislosti s výsledkem červnového britského referenda o odchodu z unie. "První dopady hlasování byly vyrovnány a silná reakce finančních trhů, jako například propady cen na akciovém trhu, se do značné míry vyrovnaly," uvedl. Přesto však podle něj mohou existující nejistoty budoucí vývoj negativně ovlivnit.

Témata:  Brexit eurozóna European Central Bank (ECB)

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.