Nezaměstnanost v USA vzrostla, tamní ekonomika má problém

Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že vznikne přibližně 175.000 pracovních míst a že míra nezaměstnanosti zůstane na 4,9 procenta. Ministerstvo zlepšilo údaj o tvorbě míst za srpen na 167.000 z původního odhadu 151.000, údaj za červenec ale snížilo o 23.000 na 252.000 míst.

Tvorba nových pracovních míst letos v průměru klesla na 178.000 měsíčně z loňského tempa 229.000. Zpomalení tempa se očekávalo, protože ubývá nezaměstnaných, kteří jsou ochotni přijmout práci. Nárůst míry nezaměstnanosti je tak podle analytiků příznivým znamením, protože ukazuje zvýšení počtu lidí ochotných nechat se zaměstnat.

Průměrná hodinová mzda se meziročně zvýšila o 2,6 procenta. Vrátila se tak na červencové tempo, respektive na nejrychlejší úroveň od hospodářské recese v roce 2008. Růst mezd je ale pořád slabší než v letech před recesí a odehrává se takřka výlučně v sektoru služeb, který je i hlavním motorem zvyšování zaměstnanosti.

Sektor zpracovatelského průmyslu naopak zůstává v útlumu a počet míst se v něm druhý měsíc po sobě snížil. Průmysl má kvůli silnému dolaru a slabé zahraniční poptávce značné problémy už asi rok a půl, firmy omezují investice a počty zaměstnanců. Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se ve svých ekonomických návrzích zaměřuje nejvíce právě na obnovení růstu zaměstnanosti v průmyslu.

Dnešní zpráva by mohla sehrát roli v tom, zda Fed ještě letos přikročí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. V září ponechal úroky beze změny, jeho další zasedání se uskuteční počátkem listopadu a v polovině prosince.

Na zasedání začátkem listopadu přitom zvýšení úroků vzhledem k prezidentským volbám o několik dní později čeká málokdo a po dnešních údajích je tato možnost podle ekonomů takřka vyloučená. "Údaje jsou dost dobré, aby udržely ve hře prosinec. Objevovaly se ale dohady, že kdyby Fed dostal opravdu silnou sérii čísel, mohl by zvýšit sazby před volbami, aby lidem ukázal, že na něj politika nemá vliv," řekl Michael Jones z investiční společnosti Riverfront Investment Group. "Dnešní zpráva to v podstatě smetla ze stolu, protože není tak dobrá, aby Fed přiměla k okamžitému kroku," dodal.

Kurz dolaru reagoval na zprávu oslabením, protože údaje zesílily možnost pozdějšího zvýšení úroků. Americké akciové indexy zahájily obchodování mírným růstem.

Americká centrální banka loni v prosinci poprvé zvýšila základní úrokovou sazbu z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji ve snaze o podporu hospodářského růstu držela zhruba sedm let. Další zvyšování úroků ji ale donutily odložit obavy ohledně vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.

Americká ekonomika zůstala v prvním pololetí v útlumu a tempo jejího růstu v přepočtu na celý rok činilo pouze 1,1 procenta. Ve třetím čtvrtletí ekonomové čekají výrazné zrychlení růstu na 2,5 až tři procenta.

Témata:  USA,  ekonomika,  nezaměstnanost