Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

MMF Řecku finančně nepomůže, tvrdí Reuters

Řecko
Řecko
Foto: Pixabay

Washington - Mezinárodní měnový fond (MMF) se nakonec finančně nezapojí do úvěrové pomoci Řecku. Agentuře Reuters to v rámci pololetního zasedání MMF sdělily dva dobře informované zdroje.

MMF přijme pravděpodobně status zvláštního poradce, aby mohl figurovat u jednání mezi evropskými institucemi a Aténami.

Řecko, které se už v roce 2010 propadlo do hluboké finanční krize, se loni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). MMF se do třetího programu ani po více než roce svými penězi stále nezapojil, i když Německo jeho účast vyžaduje.

MMF se zdráhá dávat Řecku další peníze a tvrdí, že bez výrazného snížení řecké dluhové zátěže jsou cíle záchranného programu nereálné. Evropa ale výraznější snížení dluhu před splněním podmínek nynějšího programu odmítá, a fond tak zřejmě přijme v pomoci Řecku novou roli. Ta mu umožní mít v jednáních alespoň poradní hlas, uvedly zdroje.

Témata:  Mezinárodní měnový fond (MMF) Řecko

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.