Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko se připojí k omezení těžby ropy, prohlásil Putin na energetickém kongresu v Turecku

Ropná rafinerie
Ropná rafinerie
Foto: Pixabay

Istanbul - V Turecku se dnes konal energetický kongres. Prezident Vladimir Putin na něm prohlásil, že se Rusko připojí k omezení těžby ropy, na němž se minulý měsíc dohodla Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Kartel OPEC se v září nečekaně dohodl na snížení produkce ropy v pásmu 32,5 milionu až 33 milionů barelů denně. To by bylo dvě až tři procenta pod dosavadní produkcí a zároveň by to bylo první snížení těžby za osm let. Podrobnosti, včetně kvót pro jednotlivé členy, chce kartel dojednat na svém listopadovém zasedání.

Putin dnes řekl, že Rusko navzdory současným problémům zůstane spolehlivým dodavatelem energií na světový trh. Rusko bude také nadále investovat do těžby a bude pokračovat v projektu plynovodu TurkStream, který má přivádět plyn z Ruska do Turecka a pak dál do Evropy.

"Rusko je připraveno připojit se ke společným opatřením na omezení produkce a vyzývá ostatní exportéry, aby udělali totéž," řekl Putin. "V současné situaci je zmrazení či dokonce snížení produkce ropy pravděpodobně jediným správným rozhodnutím, abychom na trhu udrželi stabilitu," dodal.

Témata:  Vladimír Putin Rusko ropa

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.