Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Malé firmy nechtějí vystoupení Česka z EU, ukázal průzkum

Firmy, ilustrační foto
Firmy, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Praha - Většina podnikatelů z řad živnostníků či malých a středních podniků si nepřeje vystoupení Česka z Evropské unie.

Naopak pro takzvaný czechit se vyslovilo 29 procent podnikatelů. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila ČSOB mezi 500 malých a středních firem.

Téměř tři čtvrtiny podnikatelů jsou přesvědčeny, že vystoupení ČR z EU by poškodilo českou ekonomiku. U dopadu na své vlastní podnikání však vidí situaci jinak.

Na 62 procent podnikatelů by prý neměl czechit vliv. Toho, že by vystoupením z EU bylo jejich podnikání poškozeno, se obává 30 procent firem.

"Českým podnikatelům je jasné, že nejsme v situaci, v jaké je Velká Británie. Polohou jsme ve střední Evropě, naším největším obchodním partnerem je Německo. Loni vzájemný obchod dosáhl 2,15 bilionu korun a letos tato hranice bude zřejmě překonána. Na německé ekonomice jsme stále závislí, takže by nemělo smysl vytvářet jakoukoli novou hranici s unií," uvedl ředitel útvaru firemního bankovnictví ČSOB Petr Manda.

Témata:  firmy EU

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.