Volby na Islandu zřejmě vyhraje Pirátská strana

Budoucí islandskou vládu tak možná vytvoří politické uskupení, které se zasazuje o svobodné šíření informací na internetu, přímou demokracii, dekriminalizaci drog a nabídku azylu pro Edwarda Snowdena, píše list The Guardian.

Nebývalý vzestup Pirátské strany souvisí s obrovským rozčarováním Islanďanů tradičními politickými stranami po finančním krachu země v roce 2008 a letošním skandálu kolem takzvaných Panamských dokumentů, do něhož byl zapleten i expremiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson. Předčasné volby byly vypsány poté, co Gunnlaugsson v dubnu rezignoval.

V průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky byly zveřejněny minulý týden v pátek, získala strana Píratar 22,6 procenta hlasů respondentů a měla náskok 1,5 procentního bodu před vládní Stranou nezávislosti.

Předem je zřejmé, že žádná strana nebude mít dostatek hlasů, aby mohla řídit zemi sama. Piráti vyloučili vytvoření koalice s kteroukoli ze stávajících dvou vládních stran - tedy se středopravou Stranou nezávislosti a centristickou Pokrokovou stranou. Spojit by se ale mohli například s Levicově-zeleným hnutím, které v průzkumu skončilo třetí s podporou 18,6 procenta respondentů, a s dalšími opozičními stranami.

Strana Píratar vznikla teprve před čtyřmi roky a v jejím čele stojí poslankyně a básnířka Birgitta Jónsdóttirová (49), která v minulosti působila jako aktivistka a mluvčí různých hnutí, včetně místní pobočky WikiLeaks či Přátel Tibetu na Islandu.

Politička prohlašuje, že nemá ambice stát se premiérkou Islandu, jejím cílem je ale skoncovat islandským politickým systémem, který je podle ní zcela nefunkční. O své politické straně Jónsdóttirová říká: "Neoznačujeme se za levici či pravici, ale spíš za stranu, která se zaměřuje na systém. Jinými slovy se považujeme za hackery současného zastaralého systému vlády."

Témata:  Island