Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Německu je nejvyšší za poslední dva roky

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Berlín - Inflace v Německu v říjnu rostla více, než se čekalo. Ocitla se nejvýše za dva roky.

Podle údajů harmonizovaných s výpočty Evropské unie se spotřebitelské ceny v říjnu ve srovnání se stejným měsícem loni zvýšily o 0,7 procenta, což byl nejvyšší údaj od října 2014.

V září vzrostly o půl procenta. Předběžné údaje, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad, budou vítanou zprávou pro Evropskou centrální banku (ECB), protože naznačují, že její měnová politika začíná pozvolna zvyšovat cenové tlaky.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters čekali zvýšení inflace na 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,2 procenta.

Podle národní metodiky inflace stoupla na 0,8 procenta ze zářijových 0,7 procenta a byla rovněž nejvyšší za dva roky. Hlavní brzdou inflace zůstávají ceny energií, jejich pokles však ve srovnání s předchozím měsícem prudce zpomalil.

Ceny zboží pak vzrostly o 0,4 procenta, zatímco v září o 0,1 procenta klesly. Tempo růstu cen služeb zůstalo na stejné úrovni. Ceny potravin se nezměnily, v září naopak mírně rostly.

Témata:  Německo inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.