Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika v USA rostla ve třetím čtvrtletí nejrychleji za dva roky

Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Washington - Americká ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí nejrychleji za dva roky. Hrubý domácí produkt se zvýšilo 2,9 procenta po růstu o 1,4 procenta v předchozích třech měsících.

Ekonomiku podpořil růst vývozu a oživení tvorby zásob, které vyrovnaly zpomalení růstu výdajů spotřebitelů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo americké ministerstvo obchodu.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali zvýšení HDP jen o 2,5 procenta. Navzdory zpomalení růstu spotřebitelských výdajů by údaje za třetí čtvrtletí mohly rozptýlit veškeré obavy, že americkou ekonomiku ohrožuje stagnace. Za první polovinu roku ekonomika rostlas v průměru o 1,1 procenta.

Výdaje spotřebitelů se zvýšily o 2,1 procenta a jejich růst tak zpomalil ze 4,3 procenta ve druhém čtvrtletí. Výdaje spotřebitelů tvoří více než dvě třetiny ekonomické aktivity USA.

Vývoz se zvýšil o deset procent, což by nejvyšší růst od konce roku 2013. Podniky pak zvýšily své výdaje, aby obnovily své zásoby, které klesly ve druhém čtvrtletí.

Témata:  USA ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.