Kdy skončí intervence? Ve čtvrtek zasedne Bankovní rada ČNB

"Vývoj ekonomiky v posledních měsících byl vesměs v souladu s poslední prognózou ČNB ze srpna. Z toho důvodu tak nelze v nové prognóze očekávat výraznější změny, které by nutily ČNB přehodnotit svou dosavadní politiku," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Nadále očekává, že ČNB režim kurzového závazku ukonči v druhém čtvrtletí příštího roku.

"ČNB příští týden nepřijde s žádnou změnou v nastavení měnových podmínek, ani nebude konkrétnější ohledně načasování konce intervencí. V prognóze zřejmě zůstane inflace bez podstatné změny, zatímco u HDP v roce 2017 je otázka, zda ČNB lehce nesníží výhled na úroveň tržního konsensu," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Ačkoli v nejbližších měsících zůstane podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka měnová politika beze změny, nervozita mezi firmami citelně stoupá. "Předmětem obav je vývoj kurzu koruny po ukončení kurzového závazku. Proto bude každá informace o načasování a způsobu ukončení kurzového závazku velmi bedlivě sledována finančními trhy i firmami. Aktivita na devizovém trhu tak může být před i po jednání bankoví rady poměrně vysoká," uvedl.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok nedávno řekl, že oslabování koruny prostřednictvím devizových intervencí by ČNB mohla za určitých podmínek ukončit až v roce 2018. Intervence banka zahájila před třemi roky.

To nevylučuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle něj jsou totiž nezbytnou podmínkou k ukončení intervencí i příhodné podmínky v eurozóně. Pokud ty v podobě ukončení nebo omezení nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou nenastanou, může v polovině příštího roku ČNB řešit dilema, zda ukončit intervenční režim nebo jeho nebo ukončení posunout. V takovém případě by ovšem riskovala další vlnu kritiky ze strany odpůrců politiky centrální banky, upozornil.

Bankovní rada ČNB rozhodla o zahájení devizových intervencí, dne 7. listopadu 2013. Tento nástroj je pro Českou republiku, která je malou otevřenou ekonomikou s dlouhodobým přebytkem likvidity v bankovním sektoru, účinnější k uvolnění měnových podmínek než jiné nástroje. ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 CZK/EUR". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn. Pokud se kurz vzdálí hladině 27 CZK/EUR na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Oslabení kurzu koruny vede ke zvýšení dovozních cen, a tím i celkové cenové hladiny v tuzemsku. V menší míře podpoří i domácí ekonomickou aktivitu, vysvětluje cnb.cz. Vlivem nárůstu dovozních cen lze sice očekávat nižší koupěschopnost domácností, jejich poptávka však může být ve zvýšené míře přesměrována k domácímu zboží a službám a podpořena nižšími reálnými úrokovými sazbami v důsledku zvýšených inflačních očekávání. Zároveň slabší kurz podporuje české vývozy, a tím roste konkurenceschopnost a ziskovost podniků a i jejich ochota investovat. Oživení výroby následně přispívá k nárůstu zaměstnanosti a mezd, což zvyšuje kupní sílu domácností.

Témata:  ČNB,  Jiří Rusnok,  ekonomika