Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika eurozóny ve 3. čtvrtletí vzrostla, inflace v říjnu zrychlila

Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Brusel - Podle dnes zveřejněných předběžných údajů Eurostatu ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta, tedy stejným tempem jako ve druhém kvartálu. Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 0,5 procenta ze zářijových 0,4 procenta.

V celé Evropské unii zůstalo tempo hospodářského růstu na 0,4 procenta. V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt eurozóny ve třetím čtvrtletí zvýšil o 1,6 procenta, v celé EU meziroční růst dosáhl 1,8 procenta. V obou případech tempo růstu zůstalo na úrovni z předchozího kvartálu.

Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi tento měsíc uvedl, že ekonomika eurozóny pokračuje v mírném oživování. Upozornil však, že hospodářské oživení bude nadále brzdit slabá zahraniční poptávka. ECB se snaží hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.

Za říjnovým zrychlením inflace stálo výrazné zpomalení poklesu cen energie. Ty se v říjnu snížily pouze o 0,9 procenta po tříprocentním propadu v předchozím měsíci. ECB usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty.

Tento měsíc ECB podle očekávání neprovedla ve své měnové politice žádné úpravy. Ponechala si zároveň otevřené dveře k prodloužení programu nákupu dluhopisů na prosincovém zasedání.

Témata:  eurozóna inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí o víkendu bude opět tropické, ukazuje předpověď

O víkendu nás opět čeká tropické počasí. Podle ČHMÚ.cz denní maxima překonají třicítky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.