Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB letos zlepšila odhad vývoje české ekonomiky. Příští rok to bude horší

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Praha - Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,8 procenta. Naopak výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok zhoršila na 2,9 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to dnes uvedl guvernér Jiří Rusnok. V předchozí srpnové prognóze ČNB počítala letos s růstem HDP o 2,4 procenta a v roce 2017 o tři procenta. V roce 2018 by podle odhadu ČNB měla ekonomika vzrůst o 2,9 procenta.

Bankovní rada ČNB dnes zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Nová prognóza centrální banky předpokládá konec intervenčního režimu rovněž v polovině roku 2017.

ČNB snížila odhad vývoje inflace ve čtvrtém čtvrtletí 2017 na 2,3 procenta z dřívějších 2,4 procenta. Pro první čtvrtletí roku 2018 odhad rovněž snížila na 2,4 procenta z dřívějších 2,5 procenta.

Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle Rusnoka vyrovnaná. Nejistotou je rychlost obnovení růstu vládních a podnikových investic, vliv voleb na zvyšování veřejných výdajů, dopady brexitu na zahraniční poptávku a budoucí nastavení měnových podmínek hlavních centrálních bank.

Bankovní rada dnes podle Rusnoka rovněž diskutovala o záporných úrokových sazbách. "Závěr je ale stejný jako doposud, tedy o jejich použití zatím neuvažujeme. Nevidíme v tom žádný zásadní přínos pro měnovou politiku," uvedl guvernér. Nevyloučil ale, že by ČNB mohla záporné sazby použít jako pomocný instrument pro hladší opuštění režimu devizových intervencí. "Centrální bankéři si nechávají otevřená dvířka pro případ opravdu silných spekulativních tlaků, kdy by záporných sazeb využili coby prostředku ke snížení atraktivity korunových aktiv, a tedy k ochlazení spekulativní poptávky," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Ze slov guvernéra tak podle něj plyne, že silný spekulativní tlak na korunu je v nadcházejících měsících reálnou možností. "Dnešní guvernérova slova signalizují růst pravděpodobnosti ukončení závazku hned zkraje druhého čtvrtletí příštího roku - právě i kvůli očekávanému silnému tlaku devizových obchodníků," dodal.

Ministerstvo financí v makroekonomické prognóze z konce července zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 procenta z dubnových 2,5 procenta. Pro příští rok odhad úřad rovněž zhoršil na 2,4 procenta z předchozích 2,6 procenta. Novou prognózu zveřejní MF 14. listopadu. Česká bankovní asociace v prognóze z konce října letos předpokládá růst ekonomiky o 2,5 procenta a příští rok o 2,6 procenta.

Bankovní rada České národní banky dnes opět nechala úrokové sazby na minimech a rozhodla o pokračování režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 Kč/EUR. Rozhodnutí o zachování sazeb bylo jednomyslné, detaily rozhodnutí o intervenčním režimu ČNB nezveřejňuje.

Témata:  ČNB Jiří Rusnok HDP ČR

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.