Praha - Česká ekonomika nadále roste, když ve 2. čtvrtletí 2016 dosáhl růst reálného HDP 3,6 % meziročně a 0,9 % mezičtvrtletně. Ministerstvo financí očekává, že veřejné finance se dostanou do přebytku 0,1 procenta hrubého domácího produktu v roce 2018. Další rok by měl přebytek stoupnout na 0,5 procenta HDP.
Hlavním tahounem hospodářského růstu byl tentokrát zahraniční obchod, na nějž příznivě působilo zvýšení exportní výkonnosti. Naopak ke zpomalení růstu domácí poptávky přispěl především pokles tvorby hrubého fixního kapitálu o 4,1 %. Investice sektoru vládních institucí se proti mimořádné úrovni roku 2015 (enormní nárůst investic v roce 2015 v důsledku konce finanční perspektivy 2007–2013) snížily téměř o čtvrtinu a soukromé investice do fixního kapitálu vykázaly stagnaci (rovněž v důsledku přelomu období finančních perspektiv), informuje mfcr.cz.
Nejrychleji rostoucí složkou domácí poptávky tak zůstala soukromá spotřeba. Ta odráží dobrou příjmovou situaci domácností v podmínkách téměř zanedbatelné inflace, (průměrně v roce 2016 vzrostly za leden až září ceny meziročně o 0,4 %). Na trhu práce se ekonomická konjunktura projevila v dynamickém vývoji všech důležitých ukazatelů, zaměstnanost v 1. pololetí meziročně vzrostla o 1,8 %, míra nezaměstnanosti dosáhla 4,1 %. Běžný účet platební bilance zůstal i ve 2. čtvrtletí v mírném přebytku.
Hlavním cílem rozpočtové strategie vlády je tak podle materiálu postupné snižování schodku státního rozpočtu ze 100 miliard navržených pro rok 2015 až na schodek 30 miliard korun v roce 2019. Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) skončí ovšem letošní rozpočet přes navržený schodek 70 miliard korun v přebytku.
Česká národní banka očekává příští rok veřejné finance vyrovnané. Pro letošek ČNB počítá s deficitem 0,3 procenta a pro rok 2018 odhaduje přebytek 0,4 procenta.
Klesat by měl podle materiálu ministerstva financí i celkový vládní dluh, který je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. Letos by měl jeho podíl k HDP podle odhadů MF klesnout na 38,6 procenta z loňských 40,3 procenta. Klesat by měl i v dalších letech až na 37,1 procenta v roce 2019. Podle kritérii pro přijetí eura by vládní dluh neměl překročit 60procentní hranici. V absolutní výši by ale dluh měl podle odhadů MF od příštího roku růst.
Podle ČNB by letos měl podíl dluhu k HDP činit 39 procent HDP, příští rok by to mělo být 37,9 procenta a v roce 2018 jen 36,2 procenta HDP.
Související
27. září 2023 12:20
1. září 2023 11:36
27. srpna 2023 16:40
18. srpna 2023 12:58
11. července 2023 12:02
3. července 2023 15:59
