Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst německé ekonomiky ve 3. čtvrtletí zpomalil

Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Berlín - Hrubý domácí produkt Německa podle předběžných odhadů ve třetím čtvrtletí stoupl o 0,2 procenta proti předchozím třem měsícům. Tempo růstu tak zpomalilo na polovinu z 0,4 procenta ve druhém kvartálu. Analytici očekávali růst o 0,3 procenta.

Meziroční růst německé ekonomiky zvolnil na 1,5 procenta z 3,1 procenta ve druhém čtvrtletí. "Růst byl zpomalen zahraničním obchodem," uvedl statistický úřad.

Dodal, že export ve třetím čtvrtletí mírně klesl, zatímco import se nepatrně zvýšil. Německou ekonomiku podle úřadu podporovala především domácí poptávka, v růstu pokračovaly výdaje domácností i státu.

Německá vláda v říjnu zvýšila odhad celoročního růstu domácí ekonomiky na 1,8 procenta z dříve předpokládaných 1,7 procenta. Německo by tak mělo vykázat nejsilnější růst za posledních pět let. Loni německá ekonomika stoupla o 1,7 procenta. Její růst tak mírně zrychlil z předloňských 1,6 procenta.

Témata:  Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.