Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika eurozóny vzrostla o 0,3 procenta

Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Brusel/Berlín - Podle Eurostatu ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta, stejným tempem jako ve druhém kvartálu. V celé Evropské unii zůstalo tempo hospodářského růstu na 0,4 procenta. Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v listopadu výrazně zlepšila, její index vystoupil na 13,8 bodu z říjnových 6,2 bodu.

"Růst v eurozóně byl ve třetím čtvrtletí omezený kvůli zpomalení v Německu," uvedl analytik Howard Archer ze společnosti IHS Global Insight. Předpověděl nicméně, že ve čtvrtém čtvrtletí hospodářský růst eurozóny zrychlí na 0,4 procenta.

V celém letošním roce by růst eurozóny podle Archera mohl dosáhnout 1,6 procenta, napřesrok by ale kvůli politické nejistotě mohl zpomalit až na 1,3 procenta. "Politické prostředí by mohlo pro růst eurozóny v příštích měsících představovat čím dál větší problém," uvedl Archer. "Červnové odhlasování brexitu a listopadové zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA vyvolává obavy z možných politických šoků v eurozóně," dodal.

Eurostat dnes rovněž zopakoval, že v meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny zvýšil o 1,6 procenta, zatímco v celé EU meziroční tempo růstu dosáhlo 1,8 procenta. V obou případech růst zůstal na úrovních z předchozího kvartálu.

Nejrychlejšího meziročního růstu podle dostupných údajů z jednotlivých zemí dosáhlo v rámci EU Rumunsko, jehož ekonomika vzrostla o 4,6 procenta. Nejhůře si naopak vedlo Lotyšsko, kde HDP vykázal růst jen o 0,7 procenta.

Evropská komise minulý týden předpověděla, že růst ekonomiky eurozóny v příštím roce zpomalí na 1,5 procenta z letošních 1,7 procenta. ECB se snaží hospodářský růst v eurozóně podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.

Údaje institutu ZEW signalizují, že investoři jsou optimističtí ohledně vyhlídek německé ekonomiky, navzdory překvapivému vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech. Šéf institutu ZEW Achim Wambach nicméně upozornil, že po amerických volbách došlo k určitému zhoršení ekonomické nálady.

Analytik Carsten Brzeski z ING Bank dnes upozornil, že německá ekonomika by mohla utrpět znatelnou újmu, pokud se Spojené státy skutečně uchýlí k většímu využívání protekcionistických opatření, jak během své předvolební kampaně sliboval Trump. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Německa.

Německá ekonomika nyní roste zejména díky domácí spotřebě, zatímco dříve byl jejím hlavním motorem export.

Témata:  eurozóna Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.