Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Roční míra inflace ve Spojených státech stoupla na 1,6 procenta

Vlajka USA
Vlajka USA
Foto: Pixabay

Washington/New York - Roční míra inflace ve Spojených státech v říjnu vystoupila na 1,6 procenta, a dostala se tak nejvýše za dva roky.

Proti předchozímu měsíci pak spotřebitelské ceny vzrostly o 0,4 procenta, nejvíce za šest měsíců. Přispěly k tomu vyšší nájmy a dražší benzin, uvedlo dnes americké ministerstvo práce. Známky oživení inflace zvyšují pravděpodobnost, že americká centrální banka (Fed) v prosinci zvýší úrokové sazby. V září inflace činila 1,5 procenta.

Jak roční, tak meziměsíční inflace byla v souladu s odhady analytiků v anketě agentury Reuters.

Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, ale meziročně zpomalila na 2,1 procenta ze zářijových 2,2 procenta. Meziměsíčně jádrové ceny stouply stejně jako v předchozím měsíci o 0,1 procenta.

Ceny benzinu se proti předchozímu měsíci zvýšily o sedm procent po zářijovém růstu o 5,8 procenta. Na celkovém růstu inflace tak měl benzin více než poloviční podíl. Ceny potravin se už čtvrtý měsíc za sebou nezměnily. Nájmy se zvýšily o 0,4 procenta a zdražilo také oblečení a nová auta.

Témata:  USA inflace

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.