Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko v žebříčku kupní síly stoupá. Daří se mu nejlépe za 10 let

Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Praha - V mezinárodním žebříčku 42 zemí podle kupní síly je Česko na 26. místě, což je nejlepší pozice za posledních deset let. Důvod k radosti ale příliš není. Kromě Slovinska a Slovenska nás letos předběhlo i Estonsko a Litva.

Úroveň kupní síly na obyvatele v České republice dosahuje 56,8 procenta průměru Evropy. Dohnat vyspělejší evropské země se ČR podle studie zřejmě v nejbližší budoucnosti nepodaří. V posledních sedmi letech kolísá index kupní síly obyvatel ČR podle momentální ekonomické situace mezi 51 a 59 procenty evropského průměru.

"Jsme na tom stále o něco lépe než většina dalších zemí středo a východoevropského prostoru. Před Českou republikou je však tradičně Slovinsko, již druhým rokem také Slovensko a v letošním roce i Estonsko a Litva," uvádí studie společnosti GfK Czech Kupní síla v okresech a obcích ČR 2016.

Nejnižší kupní sílu mají lidé v okresech Bruntál, Jeseník, Děčín, Teplice a Chomutov. V posledních šesti letech výrazně stoupla kupní síla lidí Plzeňského regionu, některých oblastí středních Čech (Kolín, Kutná hora, Nymburk, Rakovník a Kladno) a na jižní Moravě, především na Blanensku, Hodonínsku a Znojemsku.

Autoři studie uvádějí, že zjednodušený pohled, který v minulosti rozděloval ČR z hlediska kupní síly na "bohatý západ" a "chudý východ", již neplatí. "Spíše by se dalo hovořit o bohaté metropolitní oblasti, kterou tvoří Praha a střední Čechy, doplněné o některé z krajských metropolí na jedné straně, a dvou problémových oblastech, kterými jsou severozápadní Čechy a severní Morava na straně druhé," uvádí dokument.

Témata:  kupní síla Česká republika ekonomika

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy