reklama

Příjem peněz z EU klesl podle MF v březnu meziročně o 52,7 miliardy korun. Především v první polovině loňského roku byly propláceny relativně vysoké objemy peněz z EU. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci března ve schodku 4,6 miliardy korun a loni ke konci března ve schodku 12 miliard korun, uvedlo ministerstvo.

"Díky lepšímu výběru všech daňových titulů se po očištění od vlivu EU hospodaření meziročně zlepšilo o 7,4 miliardy korun. Přestože příjmy z EU jsou po uzavření programového období 2007-2013 na rekordním minimu, zůstává hospodaření státního rozpočtu nadále v přebytku. To je jasným důkazem, že zlepšující se hospodaření státu není dáno žádnými náhodnými externalitami, ale stojí na pevných strukturálních základech," řekl ČTK ministr financí Andrej Babiš (ANO).

"Březnová čísla můžeme hodnotit podobně jako ta únorová. Za meziročně výrazně nižším přebytkem stojí především výpadek mimořádných příjmů z fondů EU. Pokud se ale zaměříme na příjmy očištěné o vliv evropských fondů, vidíme příznivý trend výběru daní a sociálního pojištění," uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o 3,9 miliardy na 57,2 miliardy korun. Meziroční nárůst u DPH podle MF jednoznačně naznačuje vysokou efektivitu institutu kontrolního hlášení v boji proti daňovým únikům.

Naopak negativně se na inkasu projevilo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 procent na 15 procent v souvislosti se zavedením elektronické evidence služeb (EET). Od začátku měsíce března také došlo ke snížení sazby DPH z 15 procent na deset procent u novin a časopisů. Meziroční nárůst inkasa snižovalo i to, že Finanční správa zadržovala meziročně mnohem nižší částku sporných nadměrných odpočtů DPH.

"Inkaso DPH by v roce 2017 mělo být pozitivně ovlivněno promítnutím dopadů opatření, která byla zavedena v roce 2016 - jedná se o zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb (EET), do které se od prosince 2016 v první fázi zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod," uvedl dále úřad.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 530,5 mld. Kč, což představuje o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2016 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,1 %). K 31.3.2017 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 132,4 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 6,5 mld. Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 5,3 mld. Kč, tj. o 5,4 %.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 43,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,0 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 32,3 mld. Kč, informuje mfcr.cz. Šlo o 2 zálohy regionálnímu školství na první čtyři měsíce roku ve výši 31,0 mld. Kč (v březnu 2016 to bylo 28,5 mld. Kč) a čtvrtletní zálohu soukromému školství ve výši 1,3 mld. Kč (v březnu 2016 to bylo 1,1 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 %, ke kterému došlo od 1. září 2016.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 16,4 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 0,8 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2016 o 6,6 % vycházel ze zvýšení plateb z 870 Kč na 920 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1.1.2017.