Vysoká škola jako vysavač peněženek? Studium vás může vyjít pěkně draho

Ještě než vás na veřejnou vysokou školu vůbec přijmou, musíte zaplatit poplatek za přihlášku. Pokud tak neučiníte, nebudeme moci být přijati ke studiu. Výše přijímacího poplatku se odvíjí od tzv. základu pro stanovení poplatků spojených se studiem.

Tento základ s postupem času roste. Podle zákona jde o 5 procent z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů, které školám poskytuje ministerstvo ze státního rozpočtu. Takový základ tak loni činil 3 217 korun.

Poplatek za přijímací řízení

A jak je to s jeho výší? Tu má právo si určit sama univerzita. Podle zákona o vysokých školách však nesmí přesáhnout 20 procent výše zmíněného základu. Za přihlášku by tak loni uchazeči neměli zaplatit víc, než 643 korun. Platí se za každou přihlášku zvlášť, hlásíte-li se tedy na několik podobných oborů téže fakulty vysoké školy, za každou takovou přihlášku musíte zaplatit.

Poplatek za delší studium

Standardní doba studia je v bakalářském cyklu tři roky a v magisterském zpravidla dva roky. Pokud se však vaše studium, ať už z prospěchových nebo z časových důvodů prodlouží o další rok, stále nemusíte nic platit. V případě, že ale budete studovat i dále, za každý započatý nový semestr může škola stanovit poplatek ve výši minimálně 1,5 násobku základu. V případě právě končícího akademického roku se tak jedná o částku blížící se 5 tisícům za půl rok. Částky se však průměrně pohybují v řádech desetitisíců. Na Univerzitě Karlově tak za semestr navíc můžete zaplatit od 12 do 30 tisíc. 

"Do této doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně (...) nejde-li o předchozí studium, po jehož ukončení student řádně ukončil studijní program stejného typu," stanoví zákon. Pokud tedy začnete studovat například bakalářský studijní program žurnalistika, který po dvou letech opustíte a následně se přihlásíte na jiný bakalářský obor od začátku, budete platit za poslední rok tohoto bakalářského programu (jelikož standardní bezplatná doba studia je 3 roky + 1 v rámci Bc. programů a student by v tomto případě měl už dva roky, během nichž studoval neúspěšně, bezplatně za sebou). 

Poplatek za studium v cizím jazyce

Nestudujete-li na českých univerzitách v češtině, pak si připlatíte. Zákon nedefinuje ani minimální, ani maximální výši tohoto poplatku. Univerzita Karlova tak za akademický rok například na Filosofické fakultě vybere za jednoho studenta přes 100 tisíc korun.

Poplatek za další studium

Poplatek platí také student, který začne studovat nějaký stupeň vzdělání (bakalářský nebo magisterský), který už má vystudovaný. Pokud tak po absolvování bakalářského studia podnikové ekonomie začneme studovat bakalářský obor účetnictví, platíme. Pokud však student studuje obory současně a nemá z nich titul, neplatí nic.

Celoživotní vzdělávání

Platit se může také za programy tzv. celoživotního vzdělávání, které jsou vhodné k přípravě na budoucí povolání. Jejich výši určuje škola.

Poplatky se účtují také za vykonávání státní rigorózní zkoušky, jež může následovat po absolvování magisterského studijního cyklu, dále za habilitační řízení a za řízení spojené se jmenováním profesorů. 

Příjmy vysokých škol kromě poplatků tvoří také dotace ze státního rozpočtu, výnosy z majetku školy, příjmy z darů a dědictví a samozřejmě příspěvek ze státního rozpočtu.

Témata:  vysoké školy,  univerzity,  poplatky