reklama

Česko se dle OECD potýká se stárnutím populace. Aby se země vypořádala s hospodářskými dopady tohoto vývoje, měla by zrušit horní věkovou hranici pro odchod do důchodu, která je 65 let pro muže i ženy, a místo toho navázat důchodový věk na vývoj očekávané délky života.

Zvyšování důchodového věku doporučovala OECD Česku už před dvěma lety. Stejně tak v roce 2016 doporučovala zajistit více zdrojů pro financování příjmů důchodců. V nynější zprávě konstatuje, že bylo dosaženo jen omezeného pokroku v řešení penzijní problematiky.

OECD rovněž upozorňuje, že podíl zaměstnaných žen klesá poté, co se jim narodí dítě, což přispívá k nerovnosti příjmů mezi pohlavími. Organizace proto doporučuje omezit maximální možnou délku rodičovské dovolené a vytvořit pobídky pro muže, aby ve větší míře využívali část rodičovské dovolené. Stát by podle OECD také měl podporovat flexibilní pracovní úvazky nebo práci z domova a zajistit širší a finančně dostupnější nabídku zařízení, která poskytují denní péči o děti.

Organizace doporučuje Česku rovněž změny v daňovém systému. Upozorňuje, že daňové břemeno v Česku je šesté nejvyšší mezi 35 členskými státy OECD a že příjmy českého rozpočtu do velké míry spoléhají na výběr sociálního pojištění. Podle OECD by země měla upravit systém daní a odvodů tak, že sníží sociální pojištění a zvýší nepřímé daně, jako je daň z přidané hodnoty nebo ekologické daně. 

"Česká republika je malá, velmi otevřená ekonomika, která v posledním desetiletí zaznamenala vyšší růst, než byl průměrný růst zemí OECD. Zemi se podařilo dosáhnout pokroku při oddělování environmentálních tlaků od hospodářské činnosti a při zlepšování environmentální infrastruktury," uvádí OECD ve své zprávě.

Česko si podle ní vede dobře, pokud jde o cíle udržitelného rozvoje týkající se chudoby, vody a biologické rozmanitosti. "Avšak skutečnost, že česká ekonomika klade důraz na uhlí, intenzivní průmyslovou a zemědělskou činnost a rozvoj silniční infrastruktury, umocňuje environmentální problémy," varuje organizace.

"Má-li Česká republika dosáhnout svých dlouhodobých cílů v oblasti klimatu, bude třeba, aby posílila politické odhodlání k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství," uvedl ve zprávě Gurría. "Hlavní priority by měly být dvě: jednak uvést energetickou politiku do souladu s politikou v oblasti klimatu a s Pařížskou dohodou, jednak upravit zdanění energie tak, aby vedlo ke smysluplné ceně za uhlík," dodal.

Podle OECD vstup ČR do EU v roce 2004 pomohl posílit agendu v oblasti životního prostředí, avšak orgány na státní ani na nižších úrovních nejsou v environmentální politice aktivní. "Účast veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí a přístup k informacím se zlepšily, ale v oblastech, jako je režim odpovědnosti nebo přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, je nutné stávající postupy modernizovat," zdůrazňuje OECD ve své zprávě.

OECD také uvádí, že je by Česko mělo víc investovat do nízkouhlíkových technologií. "Pokrok směrem k zelenému růstu bude vyžadovat nákladově efektivnější environmentální politiky a lepší využívání finančních prostředků EU," upozorňuje organizace.

Podle ní je v Česku, které je závislé na dovozu mnoha strategických surovin a komodit, velmi důležité, aby se s nakládáním s odpady a materiály zacházelo co nejúčinnějším způsobem. "Česká republika má poměrně komplexní politiku a právní rámce, které se dále slaďují s právními předpisy EU. Nicméně i přes dosažený pokrok v oblasti využití a recyklace odpadů zůstávají výsledky České republiky, pokud jde o nakládání s odpady, poměrně skromné," poukazuje OECD.