Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Analytička varuje: Kratší pracovní doba může znamenat víc práce

Práce na pc, ilustrační fotografie
Práce na pc, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Praha - Průměrná týdenní pracovní doba je nyní v Česku 41,1 hodin proti 42 hodinám v roce 2003. Zaměstnanci odpracovali v průměru 39,3 hodiny týdně, podnikatelé 44,1 hodiny. Pracovní týden dle zákona trvá dnes v Česku 40 hodin týdně, respektive 42,5 hodiny s přestávkami.

Studie Raiffeisenbank reagovala na kampaň za kratší pracovní dobu, kterou na jaře spustily odbory. Ty požadují zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně na 37,5 hodiny při zachování stávajícího příjmu. 

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula chce změnu prosadit během následujících čtyř let. Podle údajů odborů zhruba 77 procent firem, kde ČMKOS působí, kratší pracovní dobu zavedlo. Přesto je Česko, co se týče délky pracovní doby, nadále nad evropským průměrem, tvrdí odboráři.

Z historických příkladů podle analytičky banky Heleny Horské vesměs vyplývá, že zkrácení pracovní doby nemusí nutně snížit nezaměstnanost. Například Francie se v roce 2000 na vrcholu svého ekonomického cyklu rozhodla zavést 35hodinový pracovní týden, o kterém se tam polemizovalo přes dvě desetiletí. "Nová legislativa bohužel přinesla mnoho možností na právní kličky a společnosti tak místo nabírání nových lidí znovu raději platily svým zaměstnancům přesčasy, i navzdory vyšším mzdovým nákladům," podotkla.

Kratší pracovní doba také může pro mnoho lidí znamenat více práce, upozornila Horská. Kratší úvazky jim totiž umožní vykonávat další zaměstnání ve volných chvílích.

"Stát by sice neměl bránit lidem nabírat si další úvazky navíc. Ale pokud v reálném světě legislativně upravené snížení pracovní doby doopravdy nevede k tomu, že lidé pracují méně, pak se pozitivní teoretické dopady na životní pohodu, produktivitu práce, stárnutí populace, emancipaci žen, příjmovou nerovnost, životní prostředí a nehodovost míjí účinkem," dodala.

Osmihodinová denní pracovní doba byla v tuzemsku uzákoněna v roce 1918 s tím rozdílem, že se pracovalo i v sobotu, tedy 48 hodin týdně, od roku 1956 pak 46 hodin týdně. Pětidenní pracovní týden byl zaveden v roce 1968. 

Témata:  zaměstnanci práce firmy

Související

Aktuálně se děje

8. května 2025 19:01

Rakovina mízních uzlin. V čem je nemoc, kterou trpěl Jiří Bartoška, zákeřná?

Rakovina mízních uzlin, odborně nazývaná lymfom, patří mezi závažná onkologická onemocnění, která postihují lymfatický systém – klíčovou součást lidské imunity. Tato nemoc je zákeřná především tím, jak nenápadně a tiše se může rozvíjet, často bez výraznějších příznaků, a přesto zasáhnout celý organismus. A právě tato její vlastnost bývá osudná – lidé se k lékaři dostávají až ve chvíli, kdy už je nádor v pokročilém stádiu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

4 důvody, proč je online fakturace lepší než Excel

4 důvody, proč je online fakturace lepší než Excel

Rozjíždíte podnikání a čeká vás první faktura? Nepřidávejte si víc práce, než je nutné. Místo ručního vyplňování tabulek sáhněte rovnou po online fakturačním nástroji. Spoustu věcí vyřeší za vás – automaticky vyplní údaje na fakturách a postará se o jejich legislativní správnost. S online fakturací můžete začít hned a bez placení.