Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krušné časy pro české domácnosti: Připravte se na skokové zdražení

Energetika, ilustrační fotografie
Energetika, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

České domácnosti si v příštím roce připlatí za elektřinu a plyn, roste také cena uhlí. Alternativou při vytápění jsou méně kvalitní druhy smrkového dřeva, které kvůli kůrovcové kalamitě meziročně zlevňují. Shodli se na tom analytici. Podle části odborníků zdraží například elektřina příští rok některým lidem o více než deset procent. Důvodem je růst velkoobchodních cen.

"Očekáváme, že elektřina zdraží v průměru asi o deset procent, přičemž velcí dodavatelé přistoupí k méně výraznému zvýšení cen. Proti tomu menší hráči, kteří odebírají elektřinu přímo z burzy a často nevyužívají zajištění, budou muset na zákazníky přenést vyšší proporci nárůstu cen silové elektřiny. Lze tedy očekávat, že pro klienty menších dodavatelů bude zvýšení cen významnější," uvedl portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2019 činí nyní asi 55 eur (1420 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziroční nárůst je více než poloviční. "Prakticky všichni obchodníci již během tohoto roku ceny elektřiny zvedli, průměr lze odhadnout na pět procent. A dalších zhruba pět až deset procent přidají na konci tohoto či začátku nového roku. U běžné spotřeby to představuje stokoruny navíc, v případě vytápění jde o tisíce," řekl ČTK analytik ENA Jiří Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

O téměř polovinu stoupla meziročně také velkoobchodní cena plynu. První z významnějších dodavatelů, E.ON, už na situaci zareagoval, a od listopadu zdraží části klientů cenu plynu v průměru o pět procent. Jakého podílu zákazníků se navýšení dotkne, firma nespecifikovala. Uvedla pouze, že se změna ceny netýká odběratelů, kteří mají uzavřené produkty s fixací ceny na několik let. Podle analytiků budou E.ON následovat další společnosti.

"Domácnostem bude plyn v příštím roce zdražovat, a to o pět až sedm procent. Na vývoj na trhu s plynem už v srpnu zareagoval Energetický regulační úřad, který navýšil takzvanou indikativní cenu plynu pro letošní čtvrté čtvrtletí o osm procent," podotkl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Gavor upozornil, že sice mírnějším tempem, ale pravidelně a dlouhodobě rostou i ceny uhlí. "Anomálie nastala u dřeva, kde méně kvalitní druhy kvůli kůrovcové kalamitě zlevnily, tvrdé zdravé dřevo ale naopak dále podražilo. Pevná paliva jsou stále nejlevnější variantou, nicméně z hlediska komfortu a přiměřené ceny boduje plyn. U nízkoenergetických nových domů s minimální spotřebou bych jednoznačně doporučil elektrické vytápění," dodal.

Analytik portálu TZB-info Jan Schindler řekl, že dobrou volbou při uzavírání nové smlouvy na odběr energií může být paradoxně i vyšší cena, než kterou zákazník nyní má. "Na rozdíl od minulosti bych sázel na nabídky finančně silných společností a volil bych co nejdelší garanci ceny," uvedl.

Podle zakladatele portálu Porovnej24.cz Zbyňka Laiska mohou lidé u elektřiny a plynu stále ušetřit změnou dodavatele. Jako modelový příklad uvedl běžnou rodinu, žijící v domě o rozloze do 200 metrů čtverečních, která využívá elektřinu na topení a svícení. "Pokud zvolí levnějšího dodavatele na trhu, který ale zároveň splňuje stejné podmínky jako stávající dodavatel, může ušetřit více než 4000 korun ročně," dodal.

Témata:  zdražování energetika elektřina

Související

Aktuálně se děje

24. února 2026 5:00

Počasí o víkendu bude značit definitivní příchod jara

Víkendové počasí v závěru února přinese proměnlivou oblačnost a jarní teploty, které se budou šplhat nad deset stupňů Celsia.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.