Rozdíl mezi tvrdým a měkkým brexitem je 15 miliard liber

Tvrdý brexit by měl v příštích dvou letech negativní dopad na hospodářský růst a na rozpočtové výdaje a způsobil by růst veřejných výpůjček, uvedl NIESR. Institut současně varoval před poklesem hodnoty britské libry a růstem inflace.

Ačkoli premiérka Theresa Mayová tento měsíc slíbila "ukončit úspornost", upozornila, že vláda bude muset uzavřít o brexitu "dobrou dohodu", než bude s to nastínit svůj postoj k daním a výdajům v příštím roce. Jednání jsou ale teď ve slepé uličce.

"Při měkkém brexitu má vláda prostor ke zvýšení výdajů v oblastech, kde je ten tlak obzvlášť vysoký," uvedl NIESR. Naopak brexit bez uzavření dohody s EU jakýkoli prostor pro finanční manévrování eliminuje a vyžaduje, aby vláda v krátkodobém horizontu stabilizovala ekonomiku.

Pokud nastane tvrdý brexit, pak hospodářský růst Británie bude příští rok činit pouze 0,3 procenta, což je nejméně od globální finanční krize v roce 2009, kdy ekonomika o 4,2 procenta klesla. Kromě krizových období na tom byla britská ekonomika tak zle v roce 1992, kdy vzrostla o 0,4 procenta. Při měkkém brexitu by hospodářský růst dosáhl v příštím roce 1,9 procenta, což by bylo nejvíce od roku 2015.

Ministr financí Philip Hammond by mohl v příštích pěti letech zvýšit výdaje o 30 miliard liber, aniž by porušil vlastní cíl udržet schodek veřejných financí do finančního roku 2020/2021 maximálně na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP) a současně zajistil snižování dluhu v poměru k HDP. Rozpočtové plány má ministr představit v pondělí, přesně pět měsíců před plánovaným odchodem Británie z EU.

Veřejné finance vykázaly v letošním roce lepší výsledky, než se očekávalo, zejména díky nižším výdajům centrální vlády a nižším čistým výpůjčkám místních orgánů. Výpůjčky v nynějším finančním roce 2018/2019 jsou zhruba o 10,7 miliardy liber nižší než ve stejném období v loňském roce. Letošek je tak pro veřejné finance zatím nejlepším rokem od roku 2002, píše list The Guardian.

Témata:  Brexit,  Velká Británie