Jak si povede česká ekonomika? Evropská komise vydala prognózu, varuje před riziky

Hlavním motorem růstu hrubého domácího produktu (HDP) bude domácí poptávka. Riziko podle EK představuje nedostatek pracovních sil a závislost na vnějších faktorech. Míra inflace by se měla postupně ustálit na dvouprocentním inflačním cíli. Komise očekává pro letošek snížení rozpočtového přebytku na 1,4 procenta z 1,5 procenta v roce 2017.

Spotřebitelskou důvěru podporuje nárůst mezd, platů a důchodů, přičemž rostoucí platy ve státní sféře a vyšší důchody zvyšují i veřejné výdaje, píše Komise. Negativně přispívá k meziročnímu růstu HDP vývoz, právě i díky růstu reálných mezd. Komise dále odhaduje po letošním vrcholu zpomalení růstu investic v Česku.

Growth forecast in 2019:?? 4.9?? 4.5?? 4.1?? 3.8?? 3.7?? 3.7?? 3.5?? 3.4?? 3.3?? 3.2?? 3?? 2.9?? 2.8?? 2.8?? 2.8?? 2.4?? 2.2?? 2.2?? 2?? 2?? 1.9?? 1.8?? 1.8?? 1.8?? 1.8?? 1.6?? 1.5?? 1.2?? 1.2#ECForecast https://t.co/fRe13nc5fC

"Čerstvě zveřejněná prognóza z dílny Evropské komise podporuje názor finančních trhů jak na hospodářský vývoj v České republice, tak v eurozóně a v Evropské unii obecně," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Upozornil, že Evropská komise, Česká národní banka i české ministerstvo financí zveřejnily prognózy v průběhu jednoho týdne. "Tyto prognózy v souhrnu nečekají žádné drama ani na straně vývoje inflace, ani ohledně výhledu růstu HDP," dodal.

Ministerstvo financí ve své nové prognóze z tohoto týdne čeká růstu ekonomiky v letošním roce o tři procenta a příští rok o 2,9 procenta. Česká národní banka v nové prognóze minulý týden zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta a pro příští rok na 3,3 procenta. Česká bankovní asociace letos očekává růst ekonomiky o 3,3 procenta a příští rok o 2,9 procenta.

Ekonomika 27 zemí EU letos poroste o 2,2 procenta

Také v příštím roce bude podle Evropské komise růst pokračovat, byť pomaleji, na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Pro rok 2020 nyní komise očekává růst o 1,9 procenta. Předpověď poukazuje na zpomalující globální ekonomiku a vyšší míru napětí v mezinárodních obchodních vztazích.

Také růst zemí eurozóny zpomalí: z loňských 2,4 procenta na 2,1 procenta v letošním roce, na 1,9 procenta v roce 2019 a 1,7 pct. v roce 2020. Prognózu novinářům představil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.

Growth in euro area: forecast to ease from 10-year high of 2.4% in 2017 to 2.1% in 2018 before moderating further to 1.9% in 2019, and 1.7% in 2020.Same pattern is expected for EU27: 2.2% in 2018, 2.0% in 2019, and 1.9% in 2020.https://t.co/fRe13nc5fC #ECForecast pic.twitter.com/t50o3qbhyI

Nynější odhad růstu pro celou unii je o desetinu procenta optimističtější než údaj 2,1 procenta, který komise nabídla ve své letní předpovědi v červenci. I přes zpomalení očekává EK růst hospodářství všech zemí unie.

"Evropská ekonomika se drží dobře, růst se postupně zmírňuje. V příštích dvou letech čekáme podobný vývoj, s nezaměstnaností klesající na úroveň od předkrizových dob nevídanou," uvedl komisař. Zdůraznil, že v nejistém mezinárodním prostředí musí politici v Bruselu i v hlavních městech zajistit, že eurozóna zůstane silná, aby se zvládla vypořádat se vším, co by mohla přinést budoucnost.

Nezaměstnanost v zemích platících eurem letos komise očekává na úrovni 8,4 procenta, příští rok 7,9 procenta a v roce 2020 jen 7,5 procenta. V EU27 dnešní podzimní prognóza očekává míru nezaměstnanosti na 7,4 procenta, příští rok sedm procent a snižování má pokračovat na 6,6 procenta v roce 2020. Takové číslo by bylo nejnižší hodnotou od počátku každoměsíčních záznamů v lednu roku 2000.

Komise dnes připomněla, že údaje prognózy ohrožuje vysoká míra nejistoty a provázanost rizik, která za určité situace mohou vzájemně násobit svůj vliv na vývoj hospodářského dění v Evropě. Připomenuto je například, že rostoucí americký obchodní deficit s Čínou může vést k dalšímu napětí ve vzájemných obchodních vztazích. Uvnitř EU můžou mít na výkon hospodářství negativní vliv pochybnosti o finanční stabilitě ve chvíli, kdy by se do bankovního sektoru přelily potíže vysoce zadlužených členských zemí.

Růst tak ve stále větší míře potáhne domácí spotřeba podpořená růstem platů a fiskálními opatřeními v některých zemích. Poprvé od roku 2007 by měla ve všech členských státech vzrůst míra investic.

Inflace se má podle komise udržet na střední úrovni, letos jí napomáhal růst cen ropy a podobný vývoj EK čeká přinejmenším v prvním čtvrtletí příštího roku. Pro letošek a příští rok čeká komise inflaci v eurozóně na 1,8 procentech, v roce 2020 by tam měly ceny růst o 1,6 procenta.

Veřejné zadlužení v eurozóně by se mělo letos dostat na 0,6 procenta HDP a příští rok vzrůst na 0,8 procenta, aby v roce 2020 opět pokleslo na 0,7 pct. HDP. V celé EU27 mají podle EK letos a příští rok platit shodná čísla s těmi pro eurozónu, v roce 2020 však má zadlužení klesnout až na 0,6 procenta.

Témata:  EU,  ekonomika,  Evropská komise (EK),  Česká republika