reklama

Finanční benefity jsou pro zaměstnance atraktivním přilepšením a při fixním platu dokáží výrazným způsobem navýšit roční příjem. Zaměstnavatelé je využívají pro motivaci zaměstnanců v průběhu kalendářního roku a také jako formu poděkování za odvedenou práci na konci fiskálního roku. Finanční benefity ale poskytují jen někteří zaměstnavatelé – velkou měrou to závisí na „kondici“ dané společnosti. V praxi jsou rozšířenější spíše nefinanční benefity.

Ze všech úrovní pracovních pozic si prostřednictvím finančních bonusů nejvíce přilepší vrcholoví manažeři. U nich mohou právě finanční odměny získané v průběhu a na konci roku tvořit až 33 % celkového ročního příjmu. Pokud se podíváme na mezinárodní porovnání, nejvyšší podíl vidíme v Rumunsku, kde finanční odměny tvoří 42 % příjmu manažera ve vedoucí pozici.

„V nejvyšší míře jsou bonusy na konci roku odměňováni právě vrcholoví manažeři, přičemž výše odměny může dosahovat i dvojnásobku jejich běžné měsíční základního mzdy,“ uvádí Michal Novák za Platy.cz. „Ve všech zemích střední a východní Evropy tvoří právě bonusy vyplácené na konci fiskálního roku v průměru až desetinu z ročního příjmu top manažerů.“

U nižších a středních manažerů tvoří finanční benefity v průměru až 23 % ročního příjmu. U ostatních úrovní pracovních pozic je podíl přilepšení si formou finančních benefitů k ročnímu platu nižší.

Ze všech typů finančních benefitů jsou nejrozšířenější měsíční variabilní provize. Nejčastěji je dostávají zaměstnanci v České republice, ve Slovinsku a na Slovensku. V zemích střední a východní Evropy se dají v průměru vyčíslit jako přilepšení o pětinu fixního měsíčního platu. Dostávají je zaměstnanci na všech úrovních pracovních pozic od pomocných zaměstnanců, dělníků a personálu ve službách až po vrcholové manažery.

Pokud spočítáme měsíční provize získané za celý kalendářní rok, dostaneme zajímavé sumy. Tvoří největší podíl v ročním souhrnu odměn ze všech finančních benefitů – až do 15 % ročního příjmu zaměstnance. Variabilní odměny získané v průběhu roku mohou zaměstnanci přinést více peněz, než například jednorázová odměna ke konci roku ve formě 13. platu, anebo odměna vyplácená s koncem fiskálního roku.

Nejméně rozšířeným finančním benefitem jsou 13. platy. Pro zaměstnavatele je tento benefit poměrně finančně náročný, protože bývá zakotvený v pracovní smlouvě, a je tedy nárokovatelný. Ze sledovaných zemí je nejfrekventovanější v Chorvatsku a ve Slovinsku.

„Výše finančních odměn se většinou počítá ze základní fixní složky mzdy zaměstnance. Proto doporučujeme zaměstnancům zaměřit se při vyjednávání o platu na to, aby si dohodli co nejvyšší základní mzdu,“ radí na závěr Michal Novák.