Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec papírových peněz? Ekonom varuje před zrušením hotovostních plateb

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Konec placení v hotovosti? Podle Mezinárodního měnového fondu věc, o které by se mělo uvažovat. Ekonom Štěpán Křeček z BH SECURITIES pro Globe24.cz varuje před zdánlivými výhodami.

Potřebujeme vůbec hotovost? Platba v hotovosti pomocí mincí nebo bankovek nebyla a není vždy samozřejmostí. Ve středověku fungoval směnný obchod takřka ve stejné míře jako platba mincemi. Ve stejné době se objevily i první papírové peníze. Jednalo se o arabský vynález, který se využíval v dálkovém obchodě. Směnný obchod má však dodnes své uplatnění, krom bártrového obchodu mezi firmami, je například jedinou eventualitou v kolabující Venezuele. 

Mezinárodní měnový fond samozřejmě nechce nahradit dnes používané bankovky směnným obchodem, ale elektronickými kartami. Dnes jsou totiž ve vyspělém světě bankovky na ústupu. V České republice se v hotovosti zrealizuje jen 10 % plateb a to patří k mírnému nadprůměru v Evropské unii. Světovým rekordmanem je Švédsko, kde se v hotovosti uskuteční jen 1,7 % peněžních transakcí. V Japonsku je to naopak 17 %.

Bezhotovostní ekonomika má určité výhody. Do značné míry by omezila kriminalitu, zejména obchod s drogami. Kvůli kriminalitě je stahována v současnosti bankovka v hodnotě 500 Euro. Zásadním důvodem je však možnost efektivněji bojovat s ekonomickými recesemi a krizemi. 

Poslední hospodářská krize sebou přinesla nejen ekonomické, ale i politické turbulence a ekonomové byli bezradní. "V době krize centrální banky snižují úrokové sazby, aby podpořily hospodářský růst. V průběhu světové hospodářské krize, která vznikla před více než 10 lety, mnohé centrální banky snížily úrokové sazby k nule, přesto to k podpoře hospodářského růstu nestačilo. Proto některé centrální banky přistoupily kzáporným úrokovým sazbám. Od té doby se úrokové sazby nepodařilo normalizovat a stále se pohybují na velmi nízkých úrovních," vysvětlil pro Globe24.cz zásadní okolnosti poslední ekonomické krize ekonom Štěpán Křeček.

 „Zrušení hotovosti by bankám umožnilo zavést záporné úrokovésazby, proti kterým by se lidé nemohli bránit výběrem peněz. Vpraxi by tak záporné úrokové sazby znehodnocovaly úspory, což bynutilo lidi k navyšování spotřeby,“ vysvětluje ekonom principy bankovních úrokových sazeb, které si všichni uživatelé bankovních produktů ne vždy uvědomují.

Negativa však převažují kladné stránky věci a ekonom před nimi varuje. „V případě zrušení hotovosti budou monitorovány všechny prováděné transakce. To by proměnilo náš svět na Orwellův, ve kterém by finanční instituce znaly veškeré spotřební zvyky lidí. Takový systém by v konečném důsledku vedl ke ztrátě soukromí a omezení lidské svobody,“ uzavřel Štěpán Křeček na závěr pro Globe24.cz.

Témata:  ekonomika dluhová krize USA Mezinárodní měnový fond (MMF) Štěpán Křeček peníze CZK (česká koruna)

Související

Aktuálně se děje

7. února 2026 8:13

D1 u Prahy stála: Kamion převrácen, zasahovaly záchranné složky

Velké komplikace nastaly v pátek večer na páteřní české dálnici D1 u hlavního města Prahy. Převrátil se tam kamion a zablokoval celý jeden jízdní směr. Policisté tak museli dálnici na několik hodin uzavřít. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?