Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko a Rusko si navzájem omezují letecké spoje. Jádrem sporu je dohoda z roku 1966

Letadla, ilustrační foto
Letadla, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Ruské letecké společnosti Aeroflot a Ural Airlines (Uralskije avialinii) oznámily, že na základě rozhodnutí českých úřadů omezily počet dnešních letů na linkách do Prahy. Ural Airlines později sdělila, že lety mohla obnovit. České ministerstvo dopravy ČTK informace potvrdilo s tím, že jde o odvetné opatření vůči ruským aerolinkám, které bylo po dnešním jednání dočasně posunuto.

Omezení letů ruské společnosti bylo podle ministerstva přijato poté, co Rusko omezilo přelety Českých aerolinií (ČSA) přes sibiřskou část ruského území. Česká republika se ale později rozhodla povolit letecké spoje všech ruských aerolinek dočasně do 7. července, poté co Rusko se stejným termínem umožnilo lety ČSA. O provozu od příštího týdne budou obě země dál jednat.

Ministerstvo upřesnilo, že reciproční omezení se týká leteckých dopravců Aeroflot, Rossiya Airlines, Pobeda, Ural Airlines a Siberian Airlines.

Ruské ministerstvo dopravy předtím v krátkém prohlášení uvedlo, že "tyto akce českých leteckých úřadů (omezení počtu letů ruských společností do ČR) porušují dohodu o leteckém spojení mezi našimi zeměmi". Dodalo přitom, že pokračuje jednání leteckých úřadů obou zemí a že očekává vyřešení problému v "co nejkratší době".

Podle Prahy dohodu porušila nejprve ruská strana. Protože se letecké úřady obou zemí nedohodly, "ministerstvo dopravy Ruské federace jednostranně omezilo právo přeletů sibiřské části území Ruské federace pro České aerolinie, a.s. na jejich lince mezi Prahou a Soulem, které český dopravce dlouhodobě využíval", uvádí prohlášení českého ministerstva dopravy.

"Česká strana uvedený krok považuje za porušení stávajících ujednání, a tak následně omezila práva ruských leteckých dopravců v souladu s Dohodou o letecké dopravě z roku 1966," sdělilo ČTK české ministerstvo.

Letiště Praha mělo podle informací mluvčího Romana Pacvoně zrušené čtyři dnešní zpáteční lety Aeroflotu mezi Prahou a Moskvou. "Situace se může změnit během dne. Žádáme cestující, aby sledovali informace o letu," řekl ČTK Pacvoň. Dodal, že linka společnosti Ural Airlines do Jekatěrinburgu by měla dnes odpoledne odletět, řekl.

TASS poznamenal, že trasy přes Sibiř jsou nejkratší a nejvýhodnější pro mnohé zahraniční letecké společnosti při přeletech z Evropy do Asie. Pro tyto lety je nutný souhlas Ruska a jsou spojené s kompenzačními poplatky.

Mluvčí Aeroflotu podle Interfaxu dříve sdělil, že byla anulována povolení k dnešním letům SU2010/2011, SU2014/2015, SU2016/2017 a SU2018/2019. Povolení zůstalo pro lety SU2012/2013 a SU2024/2025, které převezmou část cestujících zrušených letů. Další pasažéry mají přepravit jiní letečtí dopravci.

Podobnou zprávu ráno oznámily i Ural Airlines (Uralskije avialinii) s tím, že pozastavují lety do Prahy z Jekatěrinburgu a Žukovského. Dopoledne ale generální ředitel Sergej Skuratov agentuře TASS řekl, že společnost lety z Jekatěrinburgu do Prahy obnovuje. "Lety do Česka nám povolili. Linky startují. Létáme pouze do Prahy," dodal.

Témata:  Aeroflot České aerolinie (ČSA) letectví a letadla Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.