Česko vyhodilo téměř miliardu oknem, doprava po Labi je katastrofa

Od roku 2010 se pomocí vodní dopravy přepraví ročně přibližně jen jedno procento z veškerého přepraveného zboží. Hlavní příčinou je nespolehlivost labsko-vltavské vodní cesty, zejména problémy se splavností v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem, uvádí dnes zveřejněná zpráva NKÚ.

Řešením by podle ministerstva dopravy bylo vybudování plavebního stupně v Děčíně. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 625 milionů korun. V názorech na výstavbu ale přetrvávají zásadní rozpory mezi resortem dopravy a ministerstvem životního prostředí, konstatuje NKÚ. "Díky opakovanému přepracovávání projektu a požadavkům zejména sektoru životního prostředí na další posudky, průzkumy a analýzy celkové náklady již dosáhly uvedené výše," uvedl mluvčí ŘVC.

Podobně je to i s plavebním stupněm Přelouč II. Je připravován od roku 1994 a přípravy provázejí opakované soudní spory mezi ekologickými organizacemi a státem. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 302 milionů korun. "Opakované zpochybňování povolovacích řízení, kdy stavba měla dokonce stavební povolení, o které díky následnému soudnímu rozhodnutí přišla, i změny legislativy nakonec vedly do stavu, že příprava stavby se vrátila na počátek před proces posuzování vlivů na životní prostředí EIA," sdělil mluvčí ŘVC.

Nákladní vodní doprava v ČR: za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů korun. Množství zboží přepraveného po vodě zůstává mizivé. Více zde: https://t.co/Ykct3qpjdg pic.twitter.com/ITnY73ASCZ

Ministerstvo dopravy se podle mluvčí Lenky Rezkové snaží kvůli rozvoji lodní dopravy hledat možnosti budování vodních staveb a připravovat pro ně dokumentaci. "Jiná možnost tu v momentě, kdy nechceme rezignovat na podporu nákladní vodní dopravy, není," sdělila ČTK.

Pokud nebude zajištěna spolehlivost labsko-vltavské vodní cesty a nebudou vyřešeny všechny problémy, hrozí to, že investice do nákladní vodní dopravy nebudou mít pozitivní dopad, varoval NKÚ. Příkladem takové investice je podle kontrolorů modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem za více než 100 milionů korun, díky které se měla navýšit přeprava zboží na lodích. "Ve skutečnosti ale přeprava sypkých materiálů klesla, překládka kontejnerů nezačala vůbec," konstatoval NKÚ. "Modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem počítala se stabilizací plavebních podmínek na Labi a pak by plánované objemy překládky byly jednoznačně naplněny," uvedl v reakci mluvčí ŘVC.

Kontroloři se zaměřili i na projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Zásadní podmínkou pro pokračování příprav budování koridoru je podle NKÚ právně závazná shoda všech zúčastněných států, kterých se projekt týká. "Taková shoda však zatím chybí. Bez ní hrozí, že peníze budou vynakládány neúčelně," opět varoval NKÚ.

Výtky NKÚ se týkají také způsobu, jakým ministerstvo dopravy rozdělilo v letech 2008 až 2015 více než 53 milionů korun na modernizaci nákladních plavidel. Podporu příjemci dostávali, přestože ministerstvo předem nevyhodnotilo budoucí využití lodí a jejich přínos pro Česko. "Dopad takto použitých peněz na zvýšení využití plavidel byl v součtu mizivý," shrnul výsledek kontroly NKÚ. Podle mluvčí ministerstva bude kvůli nastavené době udržitelnosti projektů možno dopad podpory vyhodnotit až v roce 2020.

Témata:  Labe,  NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad),  Ministerstvo dopravy České republiky