Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexitová fraška, která nebere konce. Jaké dopady budou na českou ekonomiku?

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: ČNB

Dnešní rozhodnutí britského parlamentu ohledně brexitu příliš ekonomickou situaci nemění, a to ani v případě české ekonomiky. Na jednu stranu je to dobrá zpráva v tom smyslu, že se snížilo riziko neřízeného odchodu Velké Británie z EU, není to ale dostatečné k tomu, aby to odstranilo obavy z dalšího zpomalování ekonomického růstu nebo bezprostřední negativní reakce trhů.

Dolní komora britského parlamentu dnes odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva.

"Pro světovou ekonomiku je dnešní zmírnění rizika neřízeného odchodu Británie z EU dobrou zprávou, nicméně patrně nebude stačit, aby rozptýlila rizika dalšího zpomalování světové ekonomiky včetně EU," řekl ČTK hlavní ekonom ING Jakub Seidler. "Přetrvávající chaos kolem brexitu prodlužuje období zvýšené nejistoty a náklady s tím související," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Seidler zároveň upozornil, že brexitem samotným se toho pro další vývoj světové ekonomiky tolik nemění kvůli obchodním válkám mezi USA a Čínou a poměrně velké šanci, že americký prezident Donald Trump bude dále eskalovat obchodní válkou s EU.

"Z hlediska české ekonomiky se dneškem nic nemění. Brexit je nadále faktorem, který má a bude mít na českou ekonomiku negativní dopady. Negativní dopady obnášejí snížení firemních investic v důsledku ekonomické nejistoty a snížení exportní poptávky z Británie kvůli tamní nižší soukromé spotřebě," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dopady odhaduje krátkodobě v řádu několika desetin procentního bodu českého HDP. "Při tvrdém brexitu bych pro první následující čtvrtletí počítal s několikanásobným dopadem," dodal. I podle Marka dopady na českou ekonomiku nejsou nijak zásadní.

Ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně Martin Macourek upozornil, že již dříve řada českých firem vyřadila Velkou Británii ze svých priorit a orientují se místo ní na Nizozemsko nebo skandinávské země. Britské firmy pak podle něj jsou již extrémně nervózní. "Investice, které by se měly uskutečnit například v automotive, nejsou. Od referenda v tomto odvětví poklesly až na polovinu. Nových projektů je mnohem méně a to se dřív nebo později projeví a bude to mít dopad na všechny státy, které s Velkou Británií obchodují," řekl ČTK.

Hlavní ekonom Natlandu Petr Bartoň upozornil, že jakákoli ekonomická aktiva týkající se Velké Británie, tedy akcie nebo libra, zůstanou nadále podhodnocena, a mohou ještě dále lehce ztratit.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy dnešní mimořádné jednání britského parlamentu ukázalo, že politický systém v Británii se v podstatě rozpadl. "Rostou tak škody způsobené referendem postaveném na lži a manipulaci, a je otázkou, jak dlouho se ta fraška bude ještě táhnout. Evropa tedy opět čeká na další kroky Británie a je bezpochyby připravena Britům nabídnout další odklad Brexitu. Otázkou ovšem je, zdali se Britové v dalších třech či šesti měsících dokážou na něčem shodnout," uvedl.

Pokud se do pondělí neukážou nové informace, pak Radim Dohnal z capitalinked.com čeká spíše mírně negativní reakci trhů. "Je ovšem také možné, že na dopis Borise Johnsona Brusel hned neodpoví, nebo odpoví spíše negativně. To by bylo pro finanční trhy ještě horší," uvedl.

Témata:  Brexit ekonomika Velká Británie Česká republika

Související

Aktuálně se děje

24. února 2026 8:33

Počasí na měsíc. Meteorologové prozradili, jaký bude úvod letošního jara

Běží poslední dny meteorologické zimy, která skončí o nadcházejícím víkendu. V neděli pak začne meteorologické jaro. Z nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jaký bude začátek jara. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.