Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny v Česku prudce vystřelily nahoru. Ekonomové nemají dobré zprávy

CZK
CZK
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Meziroční inflace se bude i v dalších měsících pohybovat výrazně nad třemi procenty, klesat by měla začít až v druhé polovině roku. Vyplývá to z reakci analytiků na dnešní údaje o lednové inflaci. Podle ekonomů se tak ve světle dnešních čísel o inflaci jeví jako adekvátní rozhodnutí České národní banky z minulého týdne zvýšit úrokové sazby. Průměrnou inflaci za celý loňský rok analytici již nyní odhadují na zhruba tři procenta, loni byla 2,8 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení.

"V první polovině letošního roku se bude spotřebitelská inflace držet významně nad třemi procenty. V průběhu druhé poloviny letošního roku poté začne inflace zpomalovat a postupně se dostane pod tři procenta. Na to, že letos v některém měsíci uvidíme meziroční růst inflace přesně na dvou procentech však můžeme velmi pravděpodobně zapomenout," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Ekonom Komerční banky Michal Brožka tak počítá letos s průměrnou inflací tři procenta. "Cenové nárůsty se odehrají v prvním čtvrtletí, a poté by zvyšování spotřebitelských cen mělo začít citelně ustupovat," uvedl. Inflaci bude snižovat postupné snižování výkonu ekonomiky, silná koruna a nedávno zvýšené úrokové sazby ČNB. "V očích ČNB aktuální míra inflace ospravedlňuje poslední zvýšení úrokových sazeb," dodal.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že lednovou inflaci je obvykle obtížné odhadnout, protože začátkem roku se mění v ekonomice řada cen. Letos to bylo zvýšení spotřební daně na cigarety a líh, naopak se do druhé snížené sazby DPH se přesunulo dodání tepla.

"V dalších měsících by ceny mohly ještě mírně růst, jelikož se do nich budou postupně promítat vyšší daně z tabákových výrobků, které se v lednu projevily pouze částečně. Inflace by se tak mohla v první polovině roku přiblížit čtyřprocentní hranici, ačkoli je možné, že vysoké ceny potravin budou mírně korigovat. Růst cen by tak měl dosáhnout svého letošního vrcholu v dubnu, poté by měla meziroční dynamika cen opět mírně zvolnit, nicméně zůstane patrně stále nad třemi procenty," uvedl Seidler.

Přes citelné překvapení i podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského nemusí ještě lednová výše představovat pro inflaci strop. Inflaci budou podle něj v nadcházejících měsících v návaznosti na zvýšení spotřební daně nadále tlačit nahoru především postupně zdražující cigarety. Pravděpodobné je i další zvyšování nájemného a cen dalších položek souvisejících s bydlením.

"S ohledem na poslední krok ČNB a zejména pak na fakt, že ekonomika vstoupila do další fáze zpomalení, nečekáme, že by centrální banka chtěla do aktuální inflace ještě zasahovat. Předpokládáme proto v dalších měsících stabilitu úrokových sazeb," uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.

Skokový nárůst lednové inflace přitom podle hlavního ekonoma Natland Petra Bartoně potvrzuje správnost překvapivého zvýšení úrokových sazeb ČNB minulý týden.

Témata:  inflace zdražování ekonomika

Související

Aktuálně se děje

24. února 2026 8:33

Počasí na měsíc. Meteorologové prozradili, jaký bude úvod letošního jara

Běží poslední dny meteorologické zimy, která skončí o nadcházejícím víkendu. V neděli pak začne meteorologické jaro. Z nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jaký bude začátek jara. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.