Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko čekají krušné časy? Důvěra v ekonomiku padá

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Důvěra v českou ekonomiku v září klesla ve srovnání se srpnem o jeden bod na 94,6 bodu, a je tak nejnižší za zhruba pět let. V případě podnikatelů se důvěra snížila o 0,7 bodu na 92,9 bodu, u spotřebitelů to bylo o 1,8 bodu na 103,3 bodu.

Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Proti loňskému září je důvěra spotřebitelů i podnikatelů nižší.

Mezi podnikateli se důvěra v ekonomiku snížila o 0,9 bodu v obchodu a o 1,6 bodu u služeb. Naopak v průmyslu se už počtvrté za sebou nezměnila, stejná zůstala rovněž ve stavebnictví.

"V září výsledky konjunkturálních průzkumů nepřinesly žádná překvapivá zjištění. Důvěra podnikatelů napříč sledovanými odvětvími je stabilní, podniky dobře hodnotí zejména svou současnou situaci," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Přesto je podle něj možné pozorovat, že výsledky jsou dlouhodobě ovlivněny vysokou mírou nejistoty respondentů. "Lze proto zatím těžko odhadovat, jak se podnikatelská nálada bude v příštích měsících nadále vyvíjet," dodal.

Nejnovější ukazatelé důvěry by ale podle ekonoma ČSOB Petra Dufka neměly vést ani k výraznějšímu přehodnocování investičních záměrů firem ani spotřebitelského chování.

??| Důvěra v české ekonomice v posledním měsíci klesáPo krátkém zlepšení se nálada v českém hospodářství opět zhoršuje. A to jak v podnikatelském sektoru, tak mezi spotřebiteli. Celkový index důvěry se dostal na úroveň roku 2014.Petr Dufek ? https://t.co/5cCUNuNumT pic.twitter.com/F658PQdW9W

— Analytici ČSOB (@AnalyticiCSOB) September 24, 2019

"Celkový vzkaz z průzkumu za letošní září a obecně za celé třetí čtvrtletí lze shrnout tak, že růst české ekonomiky zpomaluje, nejde ale o nic dramatického a vlastně ani překvapivého," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

U průmyslových podniků je důvěra už čtyři měsíce na 90,3 bodu. Průmyslníci tak nadále zůstávají nejpesimističtější ohledně vývoje ekonomiky za posledních šest let. Proti srpnu se snížilo hodnocení zahraniční poptávky. Podnikatelé v průmyslu očekávají v příštích třech měsících neměnné tempo růstu výroby. Očekávání vývoje zaměstnanosti jsou rovněž stejná.

Ve stavebnictví stagnuje důvěra podnikatelů na 101,8 bodu. Hodnocení poptávky po stavebních pracích se meziměsíčně mírně snížilo. Hodnocení současné celkové ekonomické situace je ale naopak vyšší. V následujících třech měsících stavaři stejně jako průmyslníci téměř neměnné tempo růstu stavební činnosti.

V obchodu je důvěra na 95,1 bodu. Podnikatelé hodnotili svou současnou celkovou ekonomickou situaci stejně jako v srpnu. Stav zásob zboží na skladech se zvýšil. Očekávání vývoje celkové ekonomické situace pro nadcházející tři i šest měsíců jsou přibližně stejná.

Ve službách, kde je důvěra na 94,2 bodu, se hodnocení současné celkové poptávky snížilo. Očekávání pro další tři měsíce jsou ale také téměř neměnná.

Spotřebitelé mají vyšší obavy ze zhoršení jejich ekonomické situace v příštích 12 měsících. "Obavy spotřebitelů ze zhoršení jejich vlastní finanční situace se téměř nezměnily. Obavy ze zvýšení nezaměstnanosti zůstaly také téměř stejné jako v srpnu," uvedli statistici. Mírně se snížily obavy ze zdražování.

Témata:  ekonomika podnikatelé průmysl Český statistický úřad

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.