Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dočkáme se příští rok eura v Česku?

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný.

Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.

Naopak jedním z dlouhodobě nejvýznamnějších argumentů pro vstup ČR do eurozóny je její obchodní a vlastnická provázanost se zeměmi platícími eurem. "Odstranění kurzového rizika a úspora transakčních nákladů při zavedení eura by znamenaly velký přínos pro český vývoz i dovoz," uvádí analýza. Podle ní se česká ekonomika dlouhodobě vyznačuje postupně rostoucím využíváním eura nefinančními podniky.

Podle analýzy také nadále přetrvávají rozdíly ve struktuře české ekonomiky ve srovnání s ekonomikou eurozóny. Rozdíl spočívá především v nadprůměrném podílu průmyslu na tvorbě českého hrubého domácího produktu.

Nadále je tak podle zprávy ČNB nezbytné řádně vyhodnocovat fungování nových institucí a pravidel vytvořených v předchozích letech v reakci na hospodářskou a finanční krizi, protože podstatným způsobem změnily podobu eurozóny a tím i závazky pro přijetí eura. "Reforma eurozóny navíc představuje stále neukončený proces," uvádí materiál.

Analýza stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou hodnotí jak připravenost české ekonomiky na vstup do eurozóny, tak hospodářskou a institucionální situaci eurozóny samotné. Nezabývá se ovšem otázkou celkové výhodnosti či nevýhodnosti přijetí eura a neformuluje doporučení ohledně tohoto kroku.

Analýza slouží jako podklad pro společný materiál vlády a ČNB Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Loni vláda při schvalování tohoto dokumentu rozhodla, že další vyhodnocení projedná až v roce 2020. Do loňska jej projednávala každoročně. Loni v prosinci vláda opět souhlasila s doporučením ČNB a ministerstva financí prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.

Témata:  Česká republika EUR (euro)

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 20:01

Co dává světu Česko? Učí ho pít pivo, píše prestižní server

Už šest let Česká republika tiše rozjíždí vlastní formu "pivní diplomacie" – státní program, který si klade za cíl šířit českou pivní kulturu do světa tím nejpříjemnějším způsobem: přímou zkušeností se zlatavým mokem. Každý rok zve zahraniční sládky z USA, Kanady a nově i Austrálie, aby strávili několik dní v českých pivovarech, na chmelnicích, v hospodách i v kurzech čepování, píše BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.