Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomická krize na obzoru? Z EU přichází špatné zprávy

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Růst ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí citelně zpomalil, v obou případech činil 0,2 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje. V prvních třech měsících roku se hrubý domácí produkt (HDP) zemí eurozóny zvýšil o 0,4 procenta, v celé EU pak o 0,5 procenta.

V meziročním srovnání se HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,2 procenta, zatímco předchozí údaje hovořily o růstu o desetinu procentního bodu nižším. Zpřesněný údaj je shodný s růstem v prvním kvartálu. V celé EU meziroční růst zpomalil na 1,4 procenta z 1,6 procenta před rokem.

Euro area #GDP +0.2% in Q2 2019, +1.2% compared with Q2 2018 https://t.co/MXIGfqQfB1 pic.twitter.com/jvAX3tJVgz

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) September 6, 2019

Zaměstnanost v eurozóně pak proti prvnímu čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta, v celé EU o 0,3 procenta.

Vedení Evropské centrální banky (ECB) kvůli očekávanému zpomalování hospodářského růstu hodlá podpořit ekonomiku eurozóny dalšími podpůrnými opatřeními. ECB v srpnu uvedla, že nový soubor opatření by mohl přinést další snížení úroků či nové nákupy dluhopisů. Tomuto postupu se nebrání ani Christine Lagardeová, která by se šéfkou centrální banky měla stát od listopadu.

Mezi unijními zeměmi zaznamenalo podle Eurostatu nejvyšší mezičtvrtletní růst Maďarsko, jehož ekonomika ve druhém čtvrtletí zrostla o 1,1 procenta. Na předních příčkách byly i další země bývalého východního bloku. Česká republika uzavírá první desítku s růstem o 0,7 procenta. Nejhůře dopadla Británie, jejíž ekonomika zaznamenala pokles o 0,2 procenta. Německo na tom bylo jen o desetinu procentního bodu lépe.

Témata:  ekonomika eurozóna EU

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy