Ekonomika se rekordně propadá. Čísla jsou nejhorší za desítky let

Pokles za celou EU byl trochu mírnější, než Eurostat původně čekal. V prvním rychlém odhadu uváděl propad o 3,5 procenta.

V březnu, tedy v posledním měsíci čtvrtletí, většina členských zemí zavedla omezení pohybu, aby tak zabránila šíření nemoci covid-19. V posledním čtvrtletí loňského roku se ekonomika eurozóny zvýšila o 0,1 procenta, ekonomika EU o 0,2 procenta.

V meziročním srovnání ekonomika zemí platících eurech klesla o 3,2 procenta, ekonomika celé EU pak o 2,6 procenta. To byl nejhlubší propad od třetího čtvrtletí 2009. V eurozóně i v EU však byl pokles o 0,1 procentního bodu mírnější, než Eurostat uváděl v rychlém odhadu.

Statistický úřad dnes také uvedl, že počet zaměstnaných v prvním čtvrtletí se v EU i v eurozóně snížil proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. Klesl tak poprvé od začátku roku 2013. Meziročně se sice zaměstnanost zvýšila o 0,3 procenta v eurozóně i v EU, pro eurozónu to však byl nejslabší růst od prvního čtvrtletí 2014 a pro EU od konce roku 2013.

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Pokles je podle statistiků nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.

"Kromě významného snížení zahraniční poptávky se propadly i podnikové investice a negativní vývoj ekonomiky byl ovlivněn také nižší spotřebou domácností," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Pokles tvorby hrubé přidané hodnoty byl v letošním prvním čtvrtletí podle statistiků nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu a v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství.

Analytici kvůli zavedení omezení spojených s šířením koronaviru v polovině března podobný vývoj očekávali. V posledním čtvrtletí loňského roku HDP dosáhl meziročního růstu o dvě procenta a mezičtvrtletně stoupl o půl procenta.

Z dnešních dat o poklesu české ekonomiky v prvním čtvrtletí podle analytiků vyplývá, že dno ekonomické aktivity nastane ve druhém čtvrtletí. Pokles ekonomiky tak podle nich bude pravděpodobně dvouciferný. Dnešní data zároveň zatím nevedla k tomu, že by ekonomové výrazně přehodnocovali odhady vývoje ekonomiky za celý rok. Nadále tak počítají s propadem ekonomiky v rozmezí od zhruba 6,5 do 11 procent.

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. Pokles HDP byl nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Kromě významného snížení zahraniční poptávky se propadly i podnikové investice a negativní vývoj ekonomiky byl ovlivněn také nižší spotřebou domácností.

"Údaji se zařadilo Česko do lepší poloviny pelotonu evropských zemí, když některé hlásily propady o víc než pět procent. V neprospěch výkonu české ekonomiky přitom hrály známky zpomalování ještě před vypuknutím koronakrize, jakož i skutečnost, že byla vládní omezení aplikována dřív než v některých jiných zemích," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Dále uvedl, že s vysokou pravděpodobností lze říci, že svého nejnižšího bodu výkonu dosáhne ekonomika ve druhém čtvrtletí. "Bude-li pokračovat uvolňování restrikcí podle vládou nastíněného harmonogramu, nejhorším měsícem pro průmysl, dopravu i obchod se ukáže duben. Za celé druhé čtvrtletí v této chvíli odhadujeme snížení HDP mezičtvrtletně o 13 až 15 procent, což znamená meziroční výkon nižší o bezprecedentních 15 až 17 procent," uvedl. Celoroční propad ekonomiky nadále očekává o 11 procent.

"Výsledek prvního čtvrtletí, byť zatím jen předběžný, je srovnatelný se situací na začátku roku 2009. Tehdy však šlo o vrchol recese, která následovala po rozjezdu finanční krize. Tentokrát jde vlastně teprve o začátek nové recese, která nyní graduje. Druhé čtvrtletí totiž nejspíše už bude ve znamení dvojciferného propadu," uvedl i analytik ČSOB Petr Dufek. I on zatím nezměnil odhad celoročního poklesu ekonomiky, který očekává o zhruba deset procent.

"Ekonomická aktivita byla sice paralyzována až od poloviny března, avšak i to stačilo k tomu, aby v souhrnu za celé čtvrtletí došlo k významnému poklesu hospodářství. Dno přijde ve druhém čtvrtletí, kdy lze očekávat až dvouciferný pokles domácí ekonomiky," odhadl rovněž analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

I podle partnera PwC Česká republika a experta na krizové poradenství firem Petra Smutného je aktuální pokles nejspíše velmi mírný proti tomu, co přijde v následujících dvou čtvrtletích. "Kvůli setrvačnosti předchozího byznysu nyní stále ještě manažeři firem vidí relativně dobrá výsledková čísla a mnoho z nich otálí s razantními opatřeními. Reagovat úsporami začnou opožděně, až uvidí v červnu špatné výsledky na papíře. A to je nebezpečí pro roztočení krizové spirály," upozornil.

Témata:  ekonomika,  krize