Koronavirus paralyzoval ekonomiku. Česko čekají zlé časy, naznačuje prognóza

Unijní hospodářství tak zaznamená první celoroční propad po sedmi letech růstu, který následoval po finanční krizi z konce minulé dekády. Příští rok naproti tomu čeká unijní ekonomiku podle odhadu komise šestiprocentní růst.

The #coronavirus pandemic represents a major shock for the global and EU economies.Our collective recovery will depend on continued strong and coordinated responses at EU and national level.We are #StrongerTogether.More about the Spring #ECForecast → https://t.co/4HTRECMvUp pic.twitter.com/eUbdxX8bhb

Ačkoli onemocnění covid-19 zastavilo provoz podniků ve všech zemích EU, propad bude mít velmi rozdílné hodnoty. Nejvíce zasáhne jihoevropské země v čele s Řeckem (minus 9,7 procenta), Itálií (minus 9,5) a Španělskem (minus 9,4), výrazně nejméně si naopak pohorší Polsko, jehož hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 4,3 procenta.

Okolní země na tom budou o poznání hůře, česká ekonomika spadne o 6,2 procenta a slovenská ještě o půl bodu níže. Německo jako největší unijní ekonomiku čeká propad o 6,5 procenta, Francii pak o 8,2 procenta.

Podle místopředsedy komise Valdise Dombrovskise je odhad pouze předběžný, vzhledem k obtížné předvídatelnosti vývoje pandemie. "Ačkoli bezprostřední dopad na globální ekonomiku bude mnohem vážnější než za finanční krize, jeho hloubka bude záviset na vývoji pandemie, naší schopnosti bezpečně obnovit hospodářskou aktivitu a znovu se vzchopit," prohlásil dnes Dombrovskis.

Snaha zastavit šíření viru se podle komise negativně projeví i na dalších ekonomických indikátorech. Celkový objem investic podle dnešního odhadu klesne v celé unii i v zemích platících eurem o více než 13 procent. Nezaměstnanost v EU vzroste z loňských 6,7 procenta na devět procent. V eurozóně bude ještě o šest desetin bodu vyšší, zatímco loni dosáhla 7,5 procenta. Meziroční inflace, kterou se Evropská centrální banka (ECB) v zájmu podpory hospodářského růstu snaží udržovat těsně pod dvěma procenty, letos v 27 unijních zemích klesne průměrně na 0,6 procenta a v eurozóně bude jen dvě desetiny nad nulovou hodnotou.

V příštím roce naproti tomu očekává EK ve většině ukazatelů zotavení, jehož síla bude podle eurokomisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho záležet na rychlosti rušení koronavirových restrikcí, finančních možnostech států či významu nejvíce zasažených odvětví pro hospodářství konkrétních zemí. Gentiloni připomněl, že EU se v rámci chystaného fondu oživení a příštího víceletého rozpočtu bude snažit o to, aby byly rozdíly v dopadu pandemie na jednotlivé státy co nejmenší.

"Tato divergence ohrožuje jednotný trh a eurozónu, ale je možné ji omezit přijetím rozhodných společných evropských opatření. Musíme se k této výzvě postavit čelem," prohlásil dnes Gentiloni. Státy EU již předběžně schválily první balíček okamžitých stimulů v objemu zhruba 540 miliard eur (15 bilionů Kč). Na parametry zmíněného fondu však mají rozdílné názory a očekává se, že vyjednávání se potáhnou několik měsíců.

České hospodářství kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru zaznamená letos propad o 6,2 procenta, což je více než za finanční krize v roce 2009. Počítá s tím jarní makroekonomický odhad, který dnes zveřejnila Evropská komise (EK). Podle ní se ani v příštím roce česká ekonomika nedostane na loňskou úroveň, růst komise odhaduje na pět procent.

Exportně zaměřené české hospodářství doplatí podle analytiků komise kromě poklesu výroby také na menší poptávku v jiných zemích. Nezaměstnanost by měla v příštím roce vzrůst přibližně na pět procent, mírně se naopak sníží inflace, zejména v souvislosti s poklesem cen ropy a nižší poptávkou. Na konci loňského roku byla v Česku podle Úřadu práce ČR míra nezaměstnanosti 2,9 procenta.

Podle analytiků oslovených ČTK by letos česká ekonomiky mohla klesnout kvůli dopadům koronaviru o 6,5 až 11 procent. Na příští rok většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení, ekonomika by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Ještě na začátku roku před propuknutím pandemie analytici zpravidla očekávali na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP) asi o dvě procenta.

"Ve druhém čtvrtletí očekáváme hluboký meziroční propad HDP o téměř 15 procent. Růst za posledních šest let bude vymazán z povrchu zemského. Ve třetím čtvrtletí se ekonomika snad už začne probouzet ze zlého snu," uvedla například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní se česká ekonomika na předkrizovou úroveň může vrátit až začátkem roku 2022.

Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy se Česko na úroveň ekonomického výkonu z konce roku 2019 vrátí nejspíš až někdy koncem roku 2022.

Nejvýraznější by měl být pokles HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku, kdy by podle komise mohl dosáhnout až devíti procent. V dalších kvartálech očekává komise zmírnění tempa poklesu, ačkoliv dopady na některá odvětví, například na dopravu či turistický ruch, se mohou projevovat déle.

Komise podotkla, že skutečná hloubka propadu české ekonomiky bude záviset na tom, jak účinné budou záchranné stimuly, které chystá vláda. Kvůli tomu, že kabinet plánuje do strádajících odvětví napumpovat desítky miliard korun, se podle komise zhorší stav českých veřejných financí.

"Obecně platí, že odhady vývoje tuzemské ekonomiky v letošním roce se postupně posouvají k výraznějšímu propadu, který však bude vystřídán poměrně solidním růstem v roce příštím. My prozatím předpokládáme letošní propad tuzemské ekonomiky mírně převyšující krizový rok 2009. Stále je potřeba mít na paměti, že jakékoli ekonomické odhady jsou nyní zatíženy velkou nejistotou," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Dnešní prognóza očekává v Česku výrazný pokles investic, a to až kolem 15 procent. Způsobí jej například nejistota mezi investory či nedostatek krátkodobé pracovní síly kvůli uzavření hranic.

Ministerstvo financí čeká v dubnové prognóze letošní pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Česká národní banka (ČNB) očekává kvůli dopadům pandemie silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek roku. Novou prognózu centrální banka zveřejní ve čtvrtek. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) česká ekonomika letos kvůli dopadům koronaviru klesne o 6,5 procenta. Loni ekonomika vykázala růst o 2,5 procenta.

Témata:  ekonomika,  EU,  Evropská komise (EK),  Česká republika,  CZK (česká koruna)