Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hypotéka nebo nájem? Experti zjistili, co je levnější

Byty
Byty
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

V současnosti je ve většině krajských měst levnější platit měsíčně splátku hypotéky než nájem. Splátka hypotéky totiž vyjde měsíčně u bytu o rozloze 60 metrů čtverečních levněji v průměru o 1138 korun. Výjimkou jsou ovšem Praha a Brno, kde měsíční splátka hypotéky převyšuje pronájem.

V Praze je to o zhruba 2300 korun a v Brně zhruba o 1100 korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů finanční skupiny Wüstenrot, Českého statistického úřadu a portálu realitymix.cz, o kterých dnes informovala v tiskové zprávě skupina Wüstenrot.

Průměrná splátka hypotéky podle údajů Wüstenrot činí 13.504 Kč měsíčně, zatímco nájem stejného bytu stojí v průměru 12.367 korun. "Nedostatek bytů žene nahoru nejen ceny nemovitostí, ale i nájmů. Rozdíl přitom může činit i více než 5000 korun ve prospěch splátky hypotéky," uvedl produktový manažer pro hypotéky finanční skupiny Wüstenrot Marian Holub.

Největší cenové rozdíly jsou podle Holuba v Ostravě a Ústí nad Labem. V Ústí nad Labem je hypotéka měsíčně levnější v průměru o 5286 korun. V Ostravě je to pak více než 4000 korun. "Je ale třeba brát v úvahu to, že v Ústí je poměrně velká vyloučená lokalita, kde nabídka výrazně převyšuje poptávku. A podobný problém má i Ostrava s 15 sociálně vyloučenými lokalitami," uvedl Holub. Nejvyrovnanější podíl pak má Plzeň, České Budějovice a Karlovy Vary, kde se rozdíl mezi nájmem a splátkou pohybuje v řádech stokorun.

V Praze pak podle Holuba chybí aktuálně asi 22.000 bytů a prodejní i nájemní ceny rekordně rostou. "Pokud tedy máte prostředky na byt v Praze, je už prakticky jedno, zda měsíčně platíte 21.000 korun nájem nebo 23.500 korun hypotéku, kde ale navíc bydlíte ve vlastním. To samé pak platí i pro Brno," uvedl Holub.

Témata:  bydlení hypotéky byty

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy