Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaké jsou vyhlídky eurozóny? S růstem to moc dobře nevypadá

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Eurozónu čeká podle ekonomů dekáda přinejlepším zanedbatelného růstu. Region se ještě plně nevzpamatoval z dlouhé a hluboké finanční krize v uplynulém desetiletí a nyní se musí vypořádat s novým koronavirem, píše zpravodajský server CNBC.

Varovné signály se přitom objevovaly ještě předtím, než udeřila současná zdravotní krize. Zvláště ohrožená už byla třetí největší ekonomika eurozóny Itálie, varovali v úterý analytici banky ING.

"Během příštích deseti let se potenciální růst v regionu pravděpodobně zpomalí. Itálie čelí mnohem horší stagnaci, než jakou kdy zažilo Japonsko," napsali ekonomové ING Carsten Brzeski, Bert Colijn a Inga Fechnerová. Itálie je v Evropě koronavirem - který se začal šířit koncem loňského roku z Číny, nakazil více než 90.000 lidí a 3000 z nich mu podlehlo - zasažena nejvíce.

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 činil hospodářský růst eurozóny ve srovnání s předchozím kvartálem jen 0,1 procenta. Byl tak nejslabší od roku 2013. Zatímco největší ekonomika eurozóny - Německo - stagnovala, hrubý domácí produkt (HDP) Itálie klesl o 0,3 procenta a Francie o 0,1 procenta.

"V příštích deseti letech by demografické a strukturální tlaky a omezená ochota k reformám mohly stlačit potenciální růst bloku na méně než jedno procento z průměrného ročního tempa 1,4 procenta v předchozím desetiletí," napsali ekonomové ING.

Na růst eurozóny měla v roce 2019 negativní vliv americko-čínská obchodní válka a hrozba možných amerických vysokých dovozních cel na evropské automobily. Ty se podepsaly i na hospodářských výhledech. K nim se přidružuje politická nejistota v Německu, rozepře kolem evropského rozpočtu a brexit.

Evropská komise na podzim odhadovala letošní hospodářský růst eurozóny na 1,2 procenta a na 1,4 procenta v celé Evropské unii bez Británie. Podle CNBC jej ale nyní kvůli onemocnění COVID-19 bude muset snížit. A postoj k nové situaci bude nucena zaujmout i Evropská centrální banka (ECB), dodává americký zpravodajský server.

Témata:  eurozóna EUR (euro) ekonomika

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 18:50

Nebude to jen 1,5 °C. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, bojí se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.